„Cizinec platí ročně za zdravotní pojištění stále méně, než český občan,“ říká v rozhovoru pro Ekonomický magazín Halina Trsková, místopředsedkyně představenstva Pojišťovny VZP.

Pojišťovna VZP, a.s. má od 2. srpna minulého roku exkluzivitu na pojišťování cizinců s dlouhodobým pobytem na území ČR. Jak se z Vašeho pohledu změnila situace na trhu?

Úkolem naší pojišťovny je zajistit kvalitní a rychlou úhradu zdravotní péče. Jako jediná pojišťovna v ČR disponuje PVZP širokou sítí smluvních poskytovatelů zdravotních služeb (více než 4 000 zdravotnických zařízení) a úhrady z naší pojišťovny jsou směřovány přímo poskytovatelům.

Případy obtížně pojistitelných cizinců nebo sociálně slabých cizinců jsme vyřešili individuálním posouzením jednotlivých případů, zajišťujeme poskytnutí pojištění naprosto každému cizinci a úhradu zdravotní péče přímo zdravotnickému zařízení, v některých případech nad rámec sjednaného limitu pojištění z vlastních finančních zdrojů.

Jinými slovy zákonnou úpravou došlo ke zvýšení spokojenosti klientů, spokojenosti poskytovatelů zdravotních služeb a hlavně k ochraně zdraví.

Někteří cizinci a zprostředkovatelé pojištění si ale stěžují, že se pojištění po přijetí novely zdražilo. Je to pravda?

K žádnému dramatickému zdražování nedošlo. V září 2021 došlo dokonce ke snížení průměrného pojistného u Komplexního zdravotního pojištění Plus o 19 Kč a zároveň současně došlo ke zvýšení limitu na jednu pojistnou událost o 200 000 Kč z 1,8 mil. Kč na 2 mil. Kč. V květnu 2022 došlo k mírnému zvýšení cen v řádu 40 Kč měsíčně (500 Kč ročně), a to pouze z důvodu skokové inflace, která se výrazně promítá do cen léčiv a zdravotnických prostředků.

Cizinec platící komplexní zdravotní pojištění cizinců, které je rozsahem stejné jako veřejné pojištění, zaplatí průměrně 22 038 Kč za rok, což je zcela legitimní cena.

Vezměte v úvahu srovnání, kolik za pojistku platí český občan. Jde-li o zaměstnance, ročně, včetně odvodů zaměstnavatele, zaplatí 64 002 Kč. OSVČ zaplatí ročně minimálně 28 716 Kč, a to při nulových příjmech, tzn. jakýkoli příjem převyšující výdaj znamená zvýšení odvodu plateb na pojistném. Mezi státní pojištěnce patří děti, důchodci a studenti, za ty stát ročně platí 23 604 Kč. Z toho vyplývá, že cizinec zaplatí méně než český občan za rok, a přitom nebyl účasten zdravotního pojištění v minulosti vůbec. Český občan je často účasten zdravotního pojištění 30 nebo 35 let a přesto platí více. Nevím tedy, na co by si mohli cizinci, potažmo zprostředkovatelé stěžovat.

Problémem při pojišťování cizinců byly vysoké provize, které si účtovali různí zprostředkovatelé. Na samotné pojištění poté mnoho peněz nezbývalo. Podařilo se trh zprostředkovatelů kultivovat?

Kromě řádných zprostředkovatelů pojištění a řádně uzavřených pojistných smluv fungovali na trhu i zprostředkovatelé pojištění, kteří nabízeli roční pojištění od 4 200 Kč do 10 000 Kč pro dospělou osobu v rámci komplexní péče. Pojišťovny nabízely těmto zprostředkovatelům provize až do výše 65 % ročního pojistného. Průměrné náklady na pojištěnce ve veřejném zdravotním pojištění jsou cca 28 000 Kč ročně. Je-li průměrné pojistné u některých pojišťoven ve výši 4–10 tisíc Kč s provizí 50–65 %, není reálně možné, aby zbytek sloužil jako plnohodnotná náhrada úhrady zdravotní péče.

PVZP byla jediná, která držela cenu tohoto pojištění průměrně kolem 20 000 Kč za rok pro dospělého. PVZP nabízela vždy provizi pro zprostředkovatele maximálně do výše 25 %. Což způsobilo, že u konkurenčních pojišťoven kupovali cizinci pojištění víceméně pouze jako formalitu pro získání víza a zajištění vstupu do ČR a u PVZP se pojišťovali pouze cizinci, kteří měli zdravotní problémy. Celá řada klientů nebyla pojištěna vůbec, protože se na PVZP obrátili až v momentě, kdy u nich nastal zdravotní problém a jejich pojišťovna jim péči nehradila, což už bylo většinou pozdě, jelikož do pojištění chtěli vstoupit již jako nemocní.

PVZP narovnala situaci týkající se provizí, které sjednotila. Pojištění má sloužit primárně k ochraně zdraví pojištěných a nikoliv k maximalizaci zisku zprostředkovatelů.

Máte nějaké informace o tom, co tito zprostředkovatelé dělají nyní? Zmizeli z trhu úplně nebo se přeorientovali na jiný byznys?

Většina, řekla bych 99 % zprostředkovatelů, je spokojených s přijetím novely a vyhovuje jim, že na trhu je konečně pořádek. Zbylé jedno procento převážně rusky hovořících zprostředkovatelů si stěžují, protestují, snaží se stávající stav změnit například sbíráním podpisů na petice, rozesílají smyšlené příběhy „ubohých matek“, které nemají na pojistné, publikují smyšlené články v mediích, což je dle mého názoru absurdní. Dokážete si představit, že by se toto dělo někde na západě? Že by cizinci, kteří odjedou žít třeba do Ameriky, tam přijeli a psali petice kvůli tomu, že mají platit za zdravotní pojištění? A to navíc v situaci, kdy je pojištění pro cizince levnější než pro Američany? A nemusíme zacházet za oceán, to, co se dělo u nás, se neděje v žádné zemi Evropské unie.

Jak může PVZP proti současným nekalým praktikám bojovat?

Pakliže máte na mysli hlasy jednoho procenta zprostředkovatelů, kterým se současný stav nelíbí, tak proti tomu se asi úplně bojovat nedá, můžeme argumentovat, předkládat čísla, vysvětlovat. Pevně věřím, že za těch 5 let našeho výsadního postavení si cizinci zvyknou na perfektní servis, jistotu a kvalitu, kterou jim PVZP nabízí. A zejména pevně věřím, že Český stát svou intervencí v loňském roce, kterou zcela napravil dlouholeté „kšeftaření“ se zdravotním pojištěním a zdravím cizinců ze třetích zemí, si uvědomí, že v první řadě má chránit zájmy českého občana a kvalitativní posun na pojistném trhu mu bude vyhovovat.

Jak se změnil systém proplácení faktur do zdravotnických zařízení? Proplácíte celou péči přímo vy nebo se plateb účastní i váš klient?

Vše probíhá v následujícím schématu, a to:

pojišťovna – poskytovatel zdravotních služeb = úhrada;

poskytovatel zdravotních služeb – klient = poskytnutí zdravotní péče.

 

Klient přijde s medicínským problémem do zdravotnického zařízení, tam je mu poskytnuta zdravotní péče. Klient za péči na místě neplatí, úhrada proběhne mezi zdravotnickým zařízením a pojišťovnou. Klient se tedy plateb neúčastní, péči hradí pojišťovna.

Existují snahy o „vrácení“ pojišťovacího trhu do doby před 2. srpnem. Kromě některých politiků stojí o „návrat ke starým časům“ především ruskojazyční zprostředkovatelé, kteří přišli o milionové zisky. Co by „návrat starých časů“ pro cizince znamenal?

Ano, tyto snahy přetrvávají. Domnívám se, že by to znamenalo návrat k vysokým provizím zprostředkovatelů, nekvalitnímu pojištění, neposkytování zdravotní péče, ohrožování zdraví klientů a v konečném důsledku růst dluhů v nemocnicích.

Děkuji za rozhovor. 

Foto: PVZP

Zdroj: Redakce EM