Pod heslem „Právníci – odpovědnost nejenom profesní, ale i společenská, a institucionální pojistky jejich nezávislosti“ se sešli zástupci všech českých právnických komor a spolků 5. května 2022 ve Velké aule pražského Karolina. Jak vyplývá ze společného prohlášení, zejména v dnešní době právnický stav jako celek cítí zvýšenou odpovědnost za úroveň právního státu a za zachování demokratických hodnot, na nichž stojí svobodná pluralitní společnost.

Po necelém století obnovená tradice Sjezdu českých právníků má za cíl navázat novodobý kolegiální dialog právníků napříč profesemi za účelem hlubší reflexe principů, na nichž stojí práce a poslání právníka. Historie právnických sjezdů v Čechách a na Slovensku sahá až do roku 1904 a tato setkání byla vždyzásadním příspěvkem k rozvoji legislativy a odpovídající aplikace právního řádu. I proto o obnovení sjezdů rozhodly v roce 2021 všechny justiční právnické komory a spolky – Česká advokátní komora, Notářská komora ČR, Exekutorská komora ČR, Soudcovská unie ČR, Unie podnikových právníků ČR a Unie státních zástupců ČR v čele s Jednotou českých právníků.

Sjezd zahájil předseda Pražského sdružení Jednoty českých právníků Martin Foukal, který připomněl, že stejně jako v minulosti se i nyní sjezd koná v těžké době, kdy se očekává aktivní přístup právníků. „Pro právníky je invaze na Ukrajinu výzvou k mobilizaci jejich zbraní, kterými jsou právní prostředky sloužící k ochraně práva, spravedlnosti, a především míru mezi národy. V této situaci považuji roli právníků za mimořádně důležitou,“ uvedl.

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský a zároveň předseda Jednoty českých právníků v úvodním projevu sjezdu připomněl: „My, právníci, ctíme zásadu vázanosti státu právními pravidly a je naším posláním stanovit obsahové předpoklady takových pravidel. Těmito předpoklady jsou ideje spravedlnosti, demokracie a lidské důstojnosti. Nepovažuji tudíž za zbytečné opakovaně připomínat, že demokratický právní stát je podmíněn především principy ochrany základních práv a svobod.“

Následně před plénem, v němž zasedli také zástupci Nejvyššího a Ústavního soudu SR, předseda Slovenské advokátní komory a další významní čeští a slovenští justiční činitelé a dvě stovky delegátů – členů všech profesních justičních organizací a spolků, vystoupili předseda Senátu Parlamentu ČR Miloš Vystrčil, dále rektorka UK, profesorka Milena Králíčková, a prorektor UK, profesor Jan Kuklík. Děkan Fakulty právnické Západočeské univerzity v Plzni Stanislav Balík pak obohatil program o přednášku objasňující historii právnických sjezdů v českých zemích a na Slovensku.

V Modré posluchárně Karolina po přestávce zazněly referáty a koreferáty představitelů jednotlivých právnických komor a spolků, které detailně právně analyzovaly zásadní témata z pohledu jednotlivých profesí. Pojmy jako spravedlnost, svoboda, povinnost mlčenlivosti, odpovědnost právníků nejenom profesní, ale i morální a celospolečenská, institucionální pojistky nezávislosti, role právníků při ochraně právního státu, ochrana veřejného zájmu, mediální komunikace a budování dobrého jména, ideální model justice se prolínaly v příspěvcích špičkových osobností české právnické obce.

Všechny přednesené referáty a koreferáty budou součástí Sborníku Sjezdu českých právníků, který bude vydán na podzim letošního roku a mohl by se stát základem pro relevantní vnímání společenského poslání jednotlivých právnických profesí odbornou i laickou veřejností a pro další komunikaci zástupců justice s mocí výkonnou a zákonodárnou.

Na závěr Sjezdu českých právníků jsou zástupci komor a spolků připraveni přijmout společné komuniké, které bude posléze rovněž zveřejněno v médiích a poskytnuto i zainteresovaným institucím.

Jak dále konstatuje společné prohlášení, právnická obec se na tomto plénu přesvědčila o tom, že je nutné hájit a dále nalézat společné hodnoty, na nichž lze stavět spolupráci, respekt a pochopení, to vše při vědomí přirozených odlišností, které výkon a poslání jednotlivých právnických profesí přináší.
Právníci všech profesí jsou připraveni nabídnout svoji odbornost při legislativním procesu, při řešení etických otázek, podílet se na zvyšování právní kultury v České republice, tedy převzít svůj díl odpovědnosti za věci budoucí. Zvláště dnes, při současném dění u nás, v Evropě i ve světě, se právníkům jeví tento postoj jako nanejvýš potřebný. Zástupci všech justičních právnických komor a spolků se rovněž shodli na tom, že by do budoucna nemělo zůstat u ojedinělé akce, ale budou dělat vše pro to, aby se sjezd stal znovu tradicí.

Podle duchovního otce obnovení Sjezdu českých právníků, bývalého předsedy ČAK Vladimíra Jirouska, je stejně jako v minulosti nutné, aby, slovy prvorepublikového politika Karla Kramáře, „české právnictvo ukázalo, čím je a co znamená pro náš veřejný život“. A doktor Jirousek k tomu ještě dodává: „aby to právníci ukazovali dennodenně na poli praktickém, svou odborností a zkušenostmi při tvorbě legislativních koncepcí, jež by měly způsobilost podmiňovat úroveň legislativních procesů. Osobně jsem přesvědčen, že právě tímto směrem by se měla ubírat budoucnost dalších právnických sjezdů.“

Foto: Pixabay

Zdroj: Dušan Šrámek