V roce 2021 zaznamenala produkce a spotřeba uhlí v EU oproti roku 2020 nárůst a došlo tak k mírnému oživení, které bylo částečně způsobeno opatřeními souvisejícími s pandemií COVID-19. Produkce i spotřeba však byly stále na nižších hodnotách než v roce 2018.

Produkce černého uhlí v EU klesla od roku 1990 o více než tři čtvrtiny

V roce 2021 se v EU vytěžilo 57 milionů tun černého uhlí, což znamená oproti roku 1990 pokles o  sedmdesát devět procent. Počet členských států, které produkují černé uhlí, se od té doby rovněž snížil, a to ze 13 v roce 1990 na pouhé 2 v roce 2021: Polsko (96 % celkové produkce EU) a Česko (4 %).

Graf: Produkce černého uhlí v EU, 1990–2021 (miliony tun)

Zdroj: Eurostat

Podobně také spotřeba černého uhlí od roku 1990 dlouhodobě klesá a v roce 2021 dosáhla objemu 160 milionů tun (pokles o padesát devět procent oproti roku 1990). Důvodem nižší spotřeby černého uhlí je přechod na zemní plyn a obnovitelné zdroje energie pro výrobu elektřiny a také pokles výroby koksu, který se používá v různých průmyslových odvětvích (např. pro výrobu železa a oceli).

Produkce černého uhlí však zaznamenala větší pokles než samotná spotřeba, což vedlo ke zvýšení závislosti na jeho dovozu. V posledním desetiletí bylo největším dodavatelem černého uhlí do EU Rusko a v roce 2020 se podílelo na jeho importu z 56 %, následovaly Spojené státy (sedmnáct procent) a Austrálie (patnáct procent).

Spotřeba hnědého uhlí klesla o šedesát procent

Podobně jako u černého uhlí se od roku 2019 zrychlil kontinuální pokles spotřeby hnědého uhlí. V roce 2021 se spotřeba hnědého uhlí, převážně lignitu, v EU odhaduje na 277 milionů tun (pokles o šedesát procent oproti roku 1990). Převážná většina hnědého uhlí v EU se používá k výrobě elektřiny (od začátku 21. století se k tomuto účelu použilo více než 90 % vytěženého hnědého uhlí).

Graf: Spotřeba hnědého uhlí v EU, 1990–2021 (miliony tun)

Zdroj: Eurostat

Devadesát sedm procent celkové spotřeby hnědého uhlí v EU připadá pouze na šest zemí: Německo (čtyřicet šest procent), Polsko (devatenáct procent), Česko (jedenáct procent), Bulharsko (deset procent), Rumunsko (šest procent) a Řecko (pět procent). Údaje o produkci a spotřebě hnědého uhlí jsou velmi podobné, protože se téměř vždy spotřebovává v zemích, které ho produkují. Mezinárodní obchod s ním je tedy velmi malý a závislost EU na jeho dovozu je zanedbatelná.

MICHAEL FANTA, analytik CETA, výzkumný pracovník UJEP

Foto: Pixabay

Zdroj: Eurostat