Do právnické síně slávy vstoupil dlouholetý předseda ČAK Vladimír Jirousek

Jeho vítězové si tradičně odnesou skleněnou plastiku sv. Yva, patrona všech právnických profesí. Záštitu nad letošním ročníkem soutěže převzal tradičně stávající ministr spravedlnosti Pavel Blažek a poskytl ji i předseda vlády Petr Fiala. 
Vítězové jednotlivých kategorií:
OBČANSKÉ PRÁVO:  Petr Šuk, místopředseda Nejvyššího soudu.  Svoji soudcovskou dráhu začal doktor u Okresního soudu v Liberci, odkud již po dvou letech putoval ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem. Celý svůj profesní život se věnuje obchodnímu právu, především sporům s cizím prvkem, agendě obchodních korporací a obchodního rejstříku, sporům o nároky plynoucí z průmyslového vlastnictví či sporům z nekalé soutěže a sporům vyvolaným konkursem a vyrovnáním. V roce 2008 se stal soudcem Nejvyššího soudu, kde působí dodnes – od února 2021 jako jeho místopředseda. Doktor Šuk je nejen obratným právníkem se skvělou odbornou pověstí, ale je i ceněným justičním diplomatem. Vzdělává své justiční kolegy v Justiční akademii v Česku a na Slovensku a je spoluautorem mnoha odborných publikací.
TRESTNÍ PRÁVO:  Adam Bašný, státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze, evropský pověřený žalobce Úřadu evropského veřejného žalobce v Lucemburku. Je státní zástupcem se specializací na organizovaný zločin, terorismus, korupční trestnou činnost a na úkony skrytého vyšetřování. Profesní dráhu začal na nižších stupních státního zastupitelství, kde osvědčil svou osobní integritu, odvahu a zájem na řádném a nezávislém fungování veřejné žaloby, a to i v době, kdy to nebylo vůbec snadné. Devět let pak pracoval na pozici náměstka vrchní státní zástupkyně v Praze. Prosadil průlomovou myšlenku, aby jednání bojovníků na straně proruských separatistických republik na Ukrajině bylo kvalifikováno jako zločin teroristického útoku, kteroužto kvalifikaci soudy plně akceptují. Je prvním viceprezidentem Unie státních zástupců. Od roku 2021 působí jako evropský pověřený žalobce nově vzniklého úřadu Evropského veřejného žalobce v Lucemburku a podílí se tak na vzniku zcela nového orgánu veřejné žaloby.
SPRÁVNÍ PRÁVO:  Miluše Došková, soudkyně Nejvyššího správního soudu.   Miluše Došková je vynikající správní soudkyní a laskavou a moudrou soudkyní Nejvyššího správního soudu, která se zásadním způsobem zasloužila o to, že tento soud již brzy po svém vzniku získal pověst vysoce respektované vrcholné soudní instance a drží si ji do současnosti. Jako předsedkyně soudcovské rady to byla právě ona, kdo vedle předsedy Josefa Baxy a místopředsedy Michala Mazance měl klíčový vliv na budování Nejvyššího správního soudu po stránce personální, ale i organizační. Byla otevřena tomu, aby k Nejvyššímu správnímu soudu přicházeli nejen soudci, ale i nadějní profesionálové z advokacie, akademické sféry či správních úřadů, často velmi mladí. Za téměř 20 let svého působení na Nejvyšším správním soudu připravila jako soudkyně zpravodajka rozhodnutí v téměř třech tisícovkách věcí. V posledních letech je předsedkyní kárného senátu ve věcech soudců. Dlouhodobě působí rovněž i jako členka redakční rady Sbírky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Právník roku
IT PRÁVO:  Jiří Novák ml., advokát, společník advokátní kanceláře Brož & Sokol &. Jiří Novák mladší stál před více než dvěma lety v čele týmu, který společně s partnery z Vězeňské služby ČR pomohl do praxe zavést projekt Skype obhajob, jež umožňuje advokátům komunikovat na dálku s jejich klienty ve věznicích. Během covidové pandemie se podařilo Vězeňské službě ČR postupně technicky vybavit všechny věznice v republice a za dva roky fungování proběhlo již kolem pět a půl tisíce videoporad. Státu ušetřily náklady na předvádění vězňů, advokátům pak náklady na cestovné a čas a eliminovaly na obou stranách do značné míry i bezpečnostně zdravotní rizika v době pandemie. Pro doktora Nováka mladšího je elektronizace vůbec celoživotní téma a zájem. Od roku 2013 pracuje v sekci České advokátní komory pro IT právo a GDPR a od roku 2018 dosud je předsedou výboru Rady evropských advokátních komor pro právo IT. Za Komoru spolupracuje s Ministerstvem spravedlnosti i na elektronizaci české justice, kde se aktuálně řeší vzdálené přístupy advokátů do soudních spisů nebo online soudní jednání.
PRACOVNÍ PRÁVO:   Marie Janšová, advokátka, společník v AK LEGALITÉ, Praha. Marie Janšová je respektovanou a vyhledávanou českou advokátkou specializující se již od počátku své profesní kariéry na pracovní právo, zaměstnanost a související právní obory. Je spoluzakladatelkou a předsedkyní představenstva spolku českých advokátů specializujících se na pracovní právo – Czech Employment Lawyers Association. Svým přístupem k pracovnímu právu přispívá nejen k jeho zlepšování v legislativní a aplikační rovině, ale motivuje i další právníky. Její práce je jednoznačně pozitivním přínosem pro celý obor pracovního práva.
PRO BONO: Ondřej Mánek, advokát, společník AK Novalia v Praze. Lékařského prostředí se v dětství bál, v době covidové pandemie, nejtěžšího lockdownu a nejvyšších denních přírůstků zemřelých přesto sebral odvahu a s požehnáním a povolením manželky šel advokát, Mgr. Ondřej Mánek, otec dvou malých dětí, o víkendech pomáhat jako dobrovolník – sanitář do první linie boje s virem. V rakovnické nemocnici zjistil, že advokacie a medicína jsou si jako obory v mnohém podobné, když advokát zachraňuje klienta a zdravotník pacienta. V obou musí člověk ze sebe vydat všechno. Pokud pandemie viru na podzim letošního roku nezaútočí znovu, pomoc magistra Mánka potřebným se vrátí snad už definitivně ke klasičtější verzi pro bono právní pomoci. Za nezištnou pomoc se zvládáním covidu mu však právem náleží letošní PRO BONO ocenění.
PRO BONO: Miroslav Kučerka, advokát, společník v advokátní kanceláři KGS legal v Praze. Možná proto, že se v mládí nemohl rozhodnout mezi studiem práv a medicíny, nakonec stále zachraňuje na obou liniích – klienty jako advokát a pacienty jako zdravotnický záchranář a dobrovolník. Od 15 let působí Mgr. Miroslav Kučerka v týmu vodních záchranářů, dnes jako dobrovolný člen vodní záchranné služby Českého červeného kříže Brno-střed pravidelně slouží na vodním díle Nové Mlýny. V době vrcholící covidové pandemie si bral navíc víkendové služby na středočeské záchrance, aby si vyčerpaní profesionální záchranáři mohli alespoň trochu odpočinout. Po únorové invazi Ruska na Ukrajinu pod hlavičkou Českého červeného kříže odjel také jako dobrovolník s konvojem humanitární pomocí na Ukrajinu a na slovenských hranicích ošetřoval několik dnů ukrajinské uprchlíky. Za svoje zdravotnické aktivity v době covidové pandemie i po ní mu rovněž právem náleží letošní PRO BONO ocenění.
TALENT ROKU – 1. místo JUDr. Martin Hobza, advokát, společník AK Hobza Legal v Praze Vítězství v soutěži Talent roku získal za příspěvek s názvem „Korporátní dluhopisy: Černé ovce kapitálového trhu?“ Vítězná práce Martina Hobzy s názvem „Korporátní dluhopisy: Černé ovce kapitálového trhu?“ se věnuje analýze nedostatků stávajícího právního prostředí v oblasti nabízení korporátních dluhopisů drobným investorům. Zdůrazňuje klíčovou roli regulace distribuce takových cenných papírů pro celkovou účinnost právní úpravy a přináší výklad nejednoznačných oblastí, který může přispět ke snížení souvisejících rizik. Byl publikován v Bulletinu advokacie č. 3/2021 a v Advokátním deníku.
CENA VÁCLAVA MANDÁKA: Cenu Václava Mandáka za rok 2021 získal Petr Tégl, který působí jako advokát, pedagog na Katedře soukromého práva a civilního procesu Právnické fakulty UP v Olomouci a jako pracovník oddělení soukromého práva Ústavu státu a práva Akademie věd ČR. Příspěvek byl publikován ve dvou částech v Bulletinu advokacie č. 11 a 12/2021. Autor nabídl v českém prostředí doposud bezkonkurenčně nejpodrobnější rozbor většiny sporných otázek týkajících se prakticky významného institutu výhrady přednostního pořadí limitovaného věcného práva zapisovaného do veřejného seznamu. Při psaní široce zohlednil kromě starších domácích zdrojů i výsledky bádání polské, rakouské a německé doktríny a judikatury vztahující se k danému tématu. V první části svého příspěvku se autor zabýval povahou institutu, dále tím, na jakých objektech může být výhrada zřizována, pro která práva může být zřízena a jaká práva mohou být výhradou odsunuta do pozdějšího pořadí. Dále se věnoval otázce počátečního a následného zřízení výhrady, včetně možnosti nabytí výhrady od neoprávněného. Druhá část příspěvku je pak věnována otázkám obsahu a formy právního jednání, kterým se výhrada zřizuje, zápisu výhrady do veřejného seznamu, zápisu věcného práva v pořadí výhrady, jakož i zániku výhrady.
ZVLÁŠTNÍ CENA SV. YVA ZA ZÁSLUHY O ADVOKACII:  Zvláštní cenu sv. Yva za dlouhodobý a mimořádný přínos evropské advokátní profesi a za zásluhu o upevňování vztahů zejména s Českou advokátní komorou a dalšími advokaciemi středoevropského regionu udělila Česká advokátní komora Dr. Rupertu Wolffovi, prezidentovi Rakouské advokátní komory. Doktor Rupert Wolff se jako prezident Rady evropských advokátních komor v roce 2001 významně zasloužil o přijetí České advokátní komory do organizace evropských advokacií. V pozdější době vždy při svých jednáních s evropskými úřady prosazoval oprávněné zájmy evropských advokátů, a i díky jemu se podařilo uhájit advokátní profesní mlčenlivost při implementacích daňových směrnic. Jako dlouholetý předseda Rakouské advokátní komory má největší podíl na pořádání každoroční Evropské prezidentské konference ve Vídni, kde na nejvyšší úrovni jednají zástupci evropské advokacie a justice.
PRÁVNICKÁ SÍŇ SLÁVY: Jestli někdo někdy hájil zájmy advokacie a justice až do téměř fyzického roztrhání těla, tak je to Vladimír Jirousek, bývalý předseda České advokátní komory. Je další z osobností, která vstoupila do Právnické síně slávy. Na galavečeru k soutěži Právník roku 20/21 převzal cenu svatého Yva za svůj celoživotní přínos českému právu. Po fakultě nastoupil v září 1974 do Advokátní poradny v Ostravě. Koncipientskou praxi vykonával u doktorky Vrecionové-Ustrnulové a u školitele a nestora české advokacie, jednoho z porevolučních předsedů České advokátní komory – doktora Milana Skalníka. Ten byl také jedním z jeho „ochránců“, když Městský výbor KSČ Ostrava usiloval o jeho vyhazov z advokacie, a to na základě hodnocení ještě z dob studií, v němž byl označen (a podle svého soudu správně!) za osobu „s antikomunistickými politickými názory, které nezaznamenaly v průběhu studia změn“. Do roku 1990 se Vladimír Jirousek, stejně jako většina advokátů v daném období, věnoval generální praxi a stal se zejména vyhledávaným obhájcem. Po revoluci měl, jak sám říká, už „tresta dost“, a zaměřil se na civilní a korporátní oblast práva. On a jeho advokátní kancelář jsou podepsáni pod mnoha rozsáhlými moravskoslezskými developerskými projekty. Dlouhé roky zastupoval spisovatele Arnošta Lustiga, který mu dokonce věnoval jednu ze svých knih. Jako advokát hlídal právní záležitosti řadě zpěváků i herců a velkým sportovním hvězdám, například fotbalistům Milanu Barošovi, Marku Jankulovskému nebo hokejistovi a trenérovi Aloisi Hadamczikovi. Funkcionařit v advokacii začal hned v roce 1990 po vzniku nezávislé a samostatné advokátní komory, vlastně ještě před jejím vznikem se podílel na formování svobodné advokacie. Pak šest let působil jako člen a později předseda kárného senátu ČAK. V roce 1996 byl poprvé zvolen členem představenstva, kde se jeho přirozená autorita a schopnost sjednotit i osobnosti různých názorů začaly projevovat naplno. Od roku 2001 byl místopředsedou Komory, v letech 2003 až 2009 a znovu v letech 2017 až 2021 byl pak dvakrát jejím předsedou. Jeho podpis je také pod projekty Advokáti do škol, Advokáti proti totalitě a koneckonců i pod celojustiční soutěží Právník roku, u jejíhož zrodu Vladimír Jirousek stál. Vladimír Jirousek své ocenění nezískává jen za dlouhý seznam úspěchů na poli advokátním, ale stejným, ne-li významnějším dílem, i za naprosto ojedinělou a výjimečnou zásluhu na rozvoji vztahů mezi justičními právnickými profesemi. Hned ve svém prvním předsednickém období nastolil stálou komunikaci mezi jednotlivými právnickými stavy, a ještě vloni jako končící předseda ČAK se zasadil o obnovení Sjezdu českých právníků, který se po více než třičtvrtě století konal právě tento měsíc v Karolinu. Společně s regionálními zástupci ČAK se mu podařilo uvést do života myšlenku, že budou organizována pravidelná diskusní setkání se soudci krajských a okresních soudů. Myšlenku spolupráce odborných, a to nejen justičních komor, ještě před covidovou pandemií přetavil do praxe setkávání zástupců všech profesních komor. Jeho heslem bylo a je, že bez vzájemné komunikace se lidé nemohou pochopit a respektovat, natož pak spolupracovat ku prospěchu všech.
Foto: Poskytnuto Vladimírem Jirouskem
Zdroj: Dušan Šrámek