Autor: Vláda

Datum předložení: 9. 3. 2022

Hodnocení EM: 80%

Zákon o významné tržní síle proti vůli vlády prosadila sociální demokracie formou poslaneckého návrhu zákona už v roce 2009. Topolánkova vláda označila návrh za falešný a prázdný, neboť (podle jejího tehdejšího stanoviska) nic neřeší, nevymezuje, v čem má zneužití významné tržní síly spočívat a celkem vzato je zbytečný, protože platný zákon na ochranu hospodářské soutěže již ekonomicky slabším subjektům ochranu poskytuje. Vládní legislativci se už tehdy také pozastavili nad faktem, že návrh předpokládá významnou tržní sílu pouze na straně odběratele a ignoruje situace, kdy jí disponuje dodavatel.

Předkladatelům včele s tehdejším poslancem Haškem skutečně šlo výhradně o obchodní řetězce a jejich praktiky jako regálné, zalistovací poplatky, povinné sponzorování reklamních letáků, akcí a podobně. Řešením mělo být zavedení etického kodexu, který si odběratelé s obratem přesahujícím 5 miliard ročně sami napsali a předložili Antimonopolnímu úřadu. Teprve následné novelizace etický kodex nahradily výčtem zakázaných praktik a povinnými náležitostmi smluv. Jakkoli můžeme diskutovat, co má zákon regulovat, nelze popřít, že nekalé obchodní praktiky velkých vůči malým existují.

A všimli si toho i v Bruselu. Fungování dodavatelského řetězce v oblasti potravin Komise sledovala od roku 2009 kvůli tehdejšímu nárůstu cen zemědělské produkce. Později vydávala doporučení a výzvy k řešení problému a v okamžiku, kdy se ukázalo, že státy volí značně rozdílné regulační nástroje a jiné naopak problém ignorují, přistoupila k harmonizaci formou směrnice o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v zemědělském a potravinovém řetězci. Transpozice měla proběhnout do 1. května 2021, aplikována v našem právním řádu měla být nová pravidla od 1. listopadu 2021. Nestalo se.

Důvodů je více, ale společným jmenovatelem bude nejspíš fakt, že směrnice jde proti soukromým zájmům bývalého premiéra i ministra zemědělství a minulá vláda se na nové podobě zákona o významné tržní síle nedokázala shodnout. Zatímco dosavadní zákon mířil pouze na zahraniční obchodní řetězce, kam sice všichni chodíme nakupovat, ale nikdo je nemá rád, evropská pravidla regulují vztahy v celé vertikále zemědělského a potravinového dodavatelsko-odběratelského řetězce. Zákon se tak bude vztahovat na veškerý nákup a prodej zemědělských produktů a potravinářských výrobků.

Podmínkou aplikace pravidel je nerovné postavení dodavatele a odběratele. Základní kritérium představuje obrat dosažený dodavatelem a odběratelem. Zákon zavádí pět prahových hodnot obratu dosaženého odběratelem v rozmezí od 2 milionů EUR do 350 milionů EUR vůči dodavatelům, kteří se pohybují v nižších, zákonem rovněž stanovených pásmech. Regulace se uplatní pouze při existenci takto stanovených rozdílů v obratech.  Regulovat se již také nebudou vztahy mezi dodavateli a odběrateli s ročními obraty nad 350 mil. EUR, protože takto silní hráči si rovnocenné smluvní podmínky mohou vyjednat sami.

V praxi to znamená, že Agrofert ani Agrotrade rodiny Tomanových už nebudou ve vztahu k velkým obchodním řetězcům chráněni, neboť sami mají významnou tržní sílu. Budou to naopak drobní producenti a zemědělci, které zákon ochrání před jejich praktikami. Kromě dotčených subjektů směrnice vymezuje minimální výčet nekalých obchodních praktik, které musí být v členských státech zakázané, státy si k nim mohou přidat další. Ministerstvo zemědělství na transpozici pracovalo od roku 2019, v únoru 2020 úspěšně proběhlo vypořádání připomínek a zdálo se, že dalšímu schvalování nic nebrání.

O to větší překvapení zavládlo, když ministr Toman na vládu předložil úplně jiný zákon. Namísto toho, aby zákon dopadl na celý řetězec od producentů, přes zpracovatele až po velkoobchod a maloobchod, jak požaduje Směrnice, měla se tržní síla posuzovat pouze v souvislosti „s nákupem potravin za účelem jejich dalšího prodeje“. Navzdory požadavkům Směrnice návrh dokonce zvyšoval obratové kritérium ze současných 5 miliard na 7 miliard. Fakticky by to znamenalo zachování působnosti zákona pouze na obchodní řetězce. Komu by takové znění zákona vyhovovalo, asi není nutné vysvětlovat.

Proti se postavil nejen Úřad na ochranu hospodářské soutěže, legislativní rada vlády, ale i ministr Havlíček, který měl být za MPO spolupředkladatelem zákona. Vláda Petra Fialy nyní zákon přepracovala a vrátila do kolejí určených směrnicí. Některé další zakázané praktiky ze současného zákona přidala, o jiných se jistě bude ještě diskutovat. Nedá se totiž očekávat, že by jej sněmovna odmávla už v 1. čtení, jak vláda navrhuje.  Co ale do zákona určitě nepatří, je zákaz podnákladových cen požadovaný Agrární komorou. Jednak není zřejmé, jak je určit, zadruhé by to nejspíš vedlo ke konci akčních cen, které Češi milují.

Foto: Pixabay

Zdroj: Redakce e-news