Podrobení se izolaci nebo karanténnímu opatření ústně nebo písemně, a to i pomocí prostředku komunikace na dálku, uzákonění služby mobilní aplikace a call center pro účely epidemiologického šetření a neomezená platnost. To jsou námitky Úřadu pro ochranu osobních údajů, které uplatnil v připomínkovém řízení k návrhu novely pandemického zákona, ale vláda je neakceptovala. Předseda ÚOOÚ Jiří Kaucký proto oslovil předsedkyni Poslanecké sněmovny Markétu Pekarovou Adamovou.

„Přestože k návrhu Úřad řádně uplatnil v rámci připomínkového řízení připomínky, a vyjádřil se k návrhu vypořádání připomínek předložených Ministerstvem zdravotnictví, a ačkoliv nadále u zásadních připomínek přetrvával rozpor, byl dne 19. ledna 2022 návrh novely pandemického zákona projednán na vládě a následně předložen Poslanecké sněmovně,“ konstatuje úvodem předseda ÚOOÚ. „Dovolím si tedy sdělit, že Úřad má za to, že je nezbytné napravit některé podstatné vady pandemického zákona z hlediska ochrany osobních údajů, přičemž se s ohledem na jeho působnost nevyjadřuje k jiným problematickým aspektům zákona.“

K časové působnosti návrhu novely pandemického zákona je podle Kauckého třeba uvést, že Úřad již v meziresortním připomínkovém řízení označil jako zásadní připomínku mimo jiné i to, že v důvodové zprávě absentovalo vysvětlení prodloužení platnosti z 28. února 2022 na 31. srpna 2023, ačkoliv to bylo podle předkládací zprávy podstatou návrhu. Ve verzi předložené vládou do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dochází  ke zrušení omezené doby platnosti esenciální části pandemického zákona oproti původnímu záměru.  „Uvedené je z hlediska ochrany osobních údajů neakceptovatelné, přijetí původního zákona bylo odůvodňováno mimořádnou situací, přičemž z tohoto důvodu byla platnost zákona časově ohraničena. Pokud v nynějším návrhu není platnost zákona omezena, a tudíž by se z něj mělo stát trvalé pravidlo, o to více vystupuje do popředí jeho níže uvedený rozpor se zásadami ochrany osobních údajů stanovených evropským nařízením.“  Úřad z tohoto důvodu vítá a podporuje usnesení Výboru pro zdravotnictví, ve kterém je doporučeno, aby ustanovení § 1 až 8a pozbyly platnosti uplynutím dne 30. listopadu 2022.

Jak dále Kaucký uvádí, pandemický zákon podstatným způsobem zasahuje do soukromí, přičemž za velmi podstatný zásah je nutné považovat uzákonění služby mobilní aplikace pro účely epidemiologického šetření a call center. Záruky ochrany osobních údajů jsou zde ve světle nálezů Ústavního soudu  či Nejvyššího správního soudu regulovány nedostatečně.  Podle odstavce 3 smí krajská hygienická stanice delegovat veřejnou moc na soukromoprávní osoby. „ Nejsou však stanovena jasná pravidla pro zpracování údajů, které budou mít vždy charakter zvláštní kategorie osobních údajů (dříve citlivých údajů). Umožňuje se tedy zásah do základních práv na základě veřejnoprávní smlouvy, přičemž taková delegace nemá stanovena pevná pravidla. Výše uvedené ustanovení zákona za takové meze považovat nelze, protože stanoví jen dosti široce vymezený účel předání osobních údajů. Nestanoví však, jaké druhy osobních údajů budou předány, na jak dlouho a záruky zpracování osobních údajů.“

Obdobnou připomínku, pokračuje dopis, lze vznést k návrhu § 8a, který nebyl předmětem meziresortního připomínkového řízení a do návrhu byl vložen až vládou na základě doporučení Legislativní rady vlády, podle nějž může orgán ochrany veřejného zdraví učinit osobě, která je povinna se izolaci nebo karanténnímu opatření podrobit, ústně nebo písemně, a to i pomocí prostředku komunikace na dálku. Oznámením může pověřit vhodnou osobu. „Návrh zřejmě podle důvodové zprávy neznamená delegaci veřejné správy na právnické a fyzické osoby jako na nepřímé vykonavatele veřejné správy, nicméně i v tomto případě je zapotřebí nastavit jasná pravidla pro zpracování zvláštní kategorie osobních údajů (údajů o zdravotním stavu), tedy vyjasnění, kdo je správce, zpracovatel, jaké druhy osobních údajů budou předány, na jak dlouho a záruky zpracování osobních údajů. Posouzení je důležitým nástrojem zajištění odpovědnosti, protože pomáhá správcům nejen plnit příslušné povinnosti nařízení EU, ale také doložit, že byla přijata příslušná opatření s cílem zajistit soulad s tímto nařízením. Po provedení posouzení vlivu na ochranu osobních údajů pak následuje odborná předchozí konzultace s Úřadem,“ uzavírá Kaucký.

Foto: Pixabay

Zdroj: Dušan Šrámek