Autor: Poslanci vládní koalice

Datum předložení: 17. 12. 2021

Stanovisko vlády: Souhlas

Hodnocení EM: 80%

S nástupem českých miliardářů do mediální sféry se nejčastěji skloňuje jméno Andreje Babiše, který spojil vliv byznysový a politický s mediálním. Mediální síla se ale může hodit k prosazování zájmů i ostatním magnátům se širokým spektrem aktivit. Řada z nich totiž obvykle nějak závisí na státu či vládě, a to nejen té české. Že jim nejde jen o peníze, dosvědčí i fakt, že některé tituly generují dlouhodobé ztráty a díky strukturální krizi či spíše transformaci celého mediálního odvětví to nebude v dohledné době jinak. Tlak internetu, sociálních sítí, globálních platforem jako jsou Netflix nebo Amazon je neúprosný a tradiční ani nová média s regionálním dosahem nemají sílu jim vzdorovat.

Propojení byznysu a médií se projeví třeba tak, že na Nově kritiku dodržování lidských práv v Číně asi neuvidíte, protože PPF by tím ohrozilo své podnikání v této zemi. Naše politiky ale mnohem více trápí fakt, že kritiku Andreje Babiše nenajdou v titulech jeho mediální skupiny  Mafra.  I když bezpochyby sledují vlastní cíle, je nutno jim dát za pravdu. Tradiční média stále mají velký vliv a jejich podrobení politické moci ohrožuje normální fungování demokracie. Jakkoli to zní otřepaně, média jsou hlídacími psy demokracie, a přestože často štěkají v nesprávný čas na nesprávném místě, bez jejich nezávislé reflexe hrozí, že se politika vymkne veřejné kontrole.

Návrh koaličních poslanců na změnu zákona o střetu zájmů je faktickým dotažením původního cíle lex Babiš, aby politici nemohli vlastnit či ovládat média, a to ani prostřednictvím vehiklu zvaného svěřenské fondy. Zákaz vlastnit média se má nově vztahovat na skutečného majitele, nikoli na ovládající osobu jako doposud, o jejíž definici se Babiš pře s celou Evropou. Termín si autoři vypůjčili ze zákona o legalizaci výnosů z trestné činnosti, kde je skutečný majitel definován jako fyzická osoba, která je koncovým příjemcem alespoň v rozsahu 25 % z celkového majetkového prospěchu obchodní korporace.

Návrhem se rovněž přímo zakazuje převod postavení skutečného majitele nebo majetkové účasti veřejného funkcionáře na osobu blízkou či osobu, s níž by jednal ve shodě. Tady autoři zjevně mysleli na Moniku, jak ale upozorňují vládní legislativci, zvolené řešení zakazuje takovým osobám jakékoliv nabytí vlastnictví médií, což by mohl být nepřiměřený zásah do jejich ústavních práv. Na dodržování zákona má dohlížet Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran, který nepodléhá jmenovací a odvolávací pravomoci ze strany moci výkonné. Potíž tak trochu je, že se jedná o úřad se zcela jiným zaměřením a působností.

Zásadní nedostatek návrhu lze však spatřovat zejména v jeho výlučném zaměření na rozhlasové nebo televizní vysílání a tištěná média. Jakoby internetová média, která dnes přebírají mediální otěže, ani neexistovala. Namísto nich bude regulace dopadat třeba na dětské tištěné časopisy. V případě poslance Babiše to znamená, že se bude muset mimo jiné zbavit tištěné MF Dnes, dětských Omalovánek Moudré Sovy, zatímco iDNES.cz si ponechá. Tato chyba je už v platném znění zákona, ale v případě novely, která si klade za cíl odstranit její nedůslednost, by se dala logicky očekávat náprava.

Zákon o střetu zájmů je ve sněmovně skoro tak oblíbený jako zákon o platu a dalších náležitostech ústavních činitelů. Jen za minulé volební období bylo ve sněmovně šest návrhů na jeho novelizaci, z nichž byl přijat pouze jediný. Vedle vlastnictví médií se proto návrh zaměřil i na hojně diskutovanou osobní působnost zákona. Zejména hnutí Starostové má setrvalý problém s tím, že zákon dopadá na neuvolněné starosty, místostarosty a radní, kteří musí do majetkových přiznání uvádět své veškeré příjmy, a to i příjmy, které jsou ve společném jmění manželů či manželek nebo společníků ve firmách.

Přepálená transparentnost se na vsích, kde každý zná každého, stala vítaným zdrojem závisti a pomluv. Lidé s majetkem větším než malým, zde raději nikam nekandidují. Novela z dosahu zákona vyjímá alespoň neuvolněné místostarosty a členy rady obcí s „běžnými“ a pověřenými obecními úřady. Také nahlížení do Centrálního registru oznámení návrh omezuje nutností podat si zpětně identifikovatelnou žádost.  Když se může veřejně vysvlékat funkcionář, mělo by být aspoň zřejmé, kdo jej svléká, aby nedocházelo ke zneužívání informací třeba k trestné činnosti.

Foto + Zdroj: redakce e-news