Explicitní zmínění advokátní mlčenlivosti, rekodifikace základních procesních předpisů v oblasti trestního a civilního práva, přijetí opatření k posílení odpovědnosti státních zástupců či digitalizacejustice. To jsou některé z bodů, které v Programovém prohlášení vlády oceňují představitelé ČAK.  

„Pokud jde o kapitolu Spravedlnost a právo v programovém prohlášení vlády, jsem přesvědčen, že nový kabinet v zásadě velmi správně identifikoval potřebné priority, na které je třeba v této oblasti zaměřit pozornost,“ říká předseda České advokátní komory Robert Němec. „Jsem rád, že vláda pamatuje na novelizace, případně rekodifikaci základních procesních předpisů v oblasti trestního a civilního práva, a ještě víc jsem potěšen, že se zavazuje pokračovat v digitalizaci justice s důrazem na zavedení elektronického spisu, který by advokátům velmi výrazně pomohl při efektivním poskytování právních služeb, a že vláda pamatuje i na přiměřené odměňování znalců a tlumočníků.“

V neposlední řadě je Němec potěšen, že vláda otevřeně deklaruje respekt a ochranu základních atributů práva na spravedlivý proces, mezi něž patří i ochrana výkonu činnosti profesních komor před neoprávněnými zásahy státu, včetně zajištění zákonného práva na mlčenlivost. Ideální by podle Němce bylo, kdyby se v programovém prohlášení objevila i zmínka o advokátním tarifu, neboť valorizace advokátního tarifu je s ohledem na jeho stáří zcela nezbytná. „S ohledem na skutečnost, že vláda se zavázala k úpravě odměn znalců a tlumočníků, budeme usilovat o to, aby se na advokáty nezapomnělo.”

Spokojen s obsahem kapitoly Spravedlnost a právo obsažené v Programovém prohlášení vlády Petra Fialy je i místopředseda představenstva ČAK Petr Toman. Jediným stínem spokojenosti pro něj je, že podobné plány byly obsaženy i v Programových prohlášeních předchozích vlád, a jak se říká, „skutek utek“. „Například závazek změny ve způsobu jmenování a odvolávání státních zástupců, a to uzákoněním výkonu funkce na dobu určitou, se objevil již v programu vlády Petra Nečase z roku 2010. Stejným evergreenem je závazek přijmout nový trestní řád, elektronický soudní spis a další,“ zhodnotil obsah Programového prohlášení. „I přesto chci věřit, že se to právě nyní podaří. Pokud ne všechno, pak alespoň ty závazky, které já osobně považuji za podstatné.“ Hlavně Toman jmenuje přijetí nového trestního řádu, přijetí opatření k posílení odpovědnosti státních zástupců, zavedení elektronického soudního spisu, zvýšení odměn nejustičních pracovníků v oblasti soudnictví a státního zastupitelství i problematika nadužívání trestní represe a rozšíření výkonu alternativních trestů.

„V euforii mě přivádí i výslovný závazek vlády chránit výkon činnosti profesních komor před neoprávněnými zásahy státu, včetně zajištění zákonné povinnosti mlčenlivosti.“ Doplnění tohoto bodu do prohlášení vlády oproti původní koaliční smlouvě je podle Tomana významným vkladem ministra spravedlnosti Pavla Blažka, za což mu patří dík. Závěrem oceňuje i závazek vlády vztáhnout lustrační zákon i na členy vlády. I takové symbolické kroky jsou podle něj v politice podstatné, zejména poté, kdy byl premiérem Andrej Babiš.

Jak uvádí místopředsedkyně ČAK Monika Novotná, v několika bodech vláda deklaruje snahu bránit daňovým únikům, resp. zajistit lepší opatření proti zneužívání transfer pricingu a nelegálním praktikám optimalizace a daňovým únikům. Zde je na místě připomenout, že nelegální daňová optimalizaci, zneužívání systému převodních cen nebo dokonce daňové úniky, je možné postihovat již dnes, ať již v rámci daňového řízení nebo dokonce v rámci řízení trestního, pokud by byl spáchán trestný čin. Vláda však neuvádí, co dnes brání objasnění a postihu takových nelegálních praktik a jak chce svého cíle dosáhnout. „Na jedné straně to budí dojem, že jde o frázi bez konkrétního obsahu – z toho však vládu prvoplánově podezírat nechci, nebo že půjde o snahu dalšího zpřísnění sankcí, což dle mého názoru k očekávanému výsledku nepovede. Základem je totiž jednoduchý a srozumitelný daňový předpis, jednoznačně formulované povinnosti daňového subjektu a včasná odborná kontrola.“

Novotná by také upozornila na deklaraci podpory projektu dvou pilířů globálního zdanění OECD. Jedná se o projekt, jež si klade za cíl zamezit „erozi“ daňových systémů evropských zemí. První pilíř je test alokace zisku, a zjednodušeně jde o to, aby daňový výnos připadl jurisdikci, na jejímž území dochází k využití nebo spotřebě zboží a služeb. Týká se to největších nadnárodních podniků s globálním obratem nad 20 mld eur a ziskovostí více než 10 %. Prvním pilířem by měly být sjednoceny nejrůznější digitální daně. V rámci druhého pilíře by měla být zavedena globální daň z příjmů právnických osob ve výši minimálně 15 %. Mateřská společnost by měla platit penalizační dorovnávací daň, pokud bude příjem dceřiné společnosti zdaněn pouze nízkou sazbou. „Je otázkou, zda realizace těchto ambiciózních plánů bude prospěšná pro české veřejné finance nebo zda naopak povede k negativnímu přerozdělení daňových příjmů. V tomto směru by měly být zpracovány podrobné ekonomické analýzy, které ukáží dopad zavedení těchto modelů do státního rozpočtu.“

Vláda se programovým prohlášením zavázala zvýšit limit pro povinnou registraci DPH u obratu 2 mil. Kč ročně a podle stejného kritéria umožnit i platbu paušální daně, všímá si dále Novotná. „Tento krok bych rozhodně přivítala, povede ke zjednodušení podnikání. Je však třeba upozornit na to, že ČR má od vstupu do EU pevně stanovenou částku obratu pro povinnou registraci 35.000 EUR. Žádost o navýšení limitu podala u Evropské komise již Babišova vláda. Není jasné, zda současná vláda počítá s kladným vyřízením této žádosti nebo zda jde o plán až pro rok 2025, kdy začne platit novela směrnice o DPH. Tato novela umožňuje státům EU samostatně rozhodnout o navýšení limitu pro povinnou registraci plátce DPH až na 85.000 EUR.“

Za dobrou zprávu pro zaměstnavatele považuje Novotná snížení sociálního pojištění na straně zaměstnavatelů o 2 procentní body. Stávající odvody na sociální a zdravotní pojištění (v součtu 34 %) na straně zaměstnavatele nadměrně zvyšují cenu práce a podporují šedou ekonomiku i tzv. švarcsystém. Zdanění závislé práce je totiž výrazně ekonomicky náročnější než zdanění osob samostatně výdělečně činných.

Snížení byrokratické zátěže při správě daní a poplatků je podle ní rovněž dobrý cíl, konkrétním cílem je zrušení EET. V ostatním je avizováno jen „parametrické“ upravení kontrolního hlášení – vláda tedy nepočítá s jeho zrušením, a zavedení jednotného inkasního místa. V rámci digitalizace finanční správy je možné nepochybně nalézt cesty, které byrokratickou zátěž poplatníků sníží. Mohlo by být např. kontrolní hlášení spojeno s přiznáním k DPH – tedy do jednoho formuláře, kde by se automaticky propisovaly údaje z kontrolního hlášení do daňového přiznání. V rámci daně z příjmů právnických osob by v případě jednotného inkasního místa mohlo být daňové přiznání a přehled o zdanitelných příjmech pro Správu sociálního zabezpečení a příslušnou zdravotní pojišťovnu.

„Obecně je možné uvést, že základem všeho je přehledný, jednoduchý a srozumitelný daňový systém, a rozumná míra zdanění. Bylo by žádoucí, aby se této vládě již podařilo nahradit více než 100x novelizovaný zákon o daních z příjmů novým zákonem, který by splňoval základní požadavky na srozumitelnou právní normu, např. by neoznačoval doplňované paragrafy písmeny a neměl by pododstavce a) až zw). To považuji za zcela nezbytný krok k tomu, aby mohly být plány vlády v oblasti daňové úspěšně realizovány,“ uzavírá Novotná.

V prvé řadě je třeba poznamenat, že záměry vlády v resortu spravedlnosti, nelze hodnotit separátně, tedy bez přihlédnutí k celkové aktuální situaci, politické, ale zejména ekonomické, míní člen představenstva ČAK Tomáš Sokol s tím, že z tohoto úhlu pohledu nahlíženo je prohlášení střízlivé, slibované změny, s nimiž budou spojeny náklady, tedy zejména vše, co by mělo souviset s elektronizací justice, se zdají být přiměřené i předpokládatelným ekonomickým možnostem tohoto státu a z toho odvozeného rozpočtu Ministerstva spravedlnosti. „Je možné, že se z nejrůznějších vnějších důvodů nepodaří tyto záměry splnit, ale z dnešního pohledu se jeví jako realistické a možné.“

Pozitivně lze podle Sokola hodnotit záměry v oblasti legislativy, jednak též pro střízlivost v záměrech na nové zákony, ale také v absenci prosazování jakékoliv politické doktríny, tedy v tom, že legislativa by měla zůstat pokud možno apolitická a podřízená pouze racionálně stanoveným zájmům společnosti. Totéž se týká i příslibu novel, z čehož všeho lze dovozovat naději, že tato politická a vládní garnitura se nechystá vstoupit do dějin další legislativní smrští. „Oceňuji i střízlivý přístup k tématům, která ve vztahu k tvorbě zákonů vznášely nejrůznější nátlakové skupiny. Lze souhlasit s vyhodnocením úpravy exekucí, což je závazek, který neslibuje žádné radikální změny, ale v celém svém komplexu dává naději na konečně seriózní posouzení problematiky dlužníků a exekucí. Za zvlášť důležité považuji zveřejnění přesných relevantních dat k exekucím, resp. závazek tato data zveřejnit.“

Za vysoce pozitivní považuje Sokol všechny závazky týkající se trestní politiky státu, tedy zejména závazku řešit problém nadužívání trestní represe, ujednání s malou společenskou škodlivostí, prosazování konceptu restorativní justice, prosazování alternativních trestů, revitalizaci elektronického monitoringu, podpory koncepce otevřených věznic apod. „Potěšující je, že si tvůrci programového prohlášení povšimli problému v oblasti znalecké činnosti a aspirují na jejich odstranění. Striktně z pohledu advokáta pak pochopitelně nemohu jinak, než maximálně pozitivně hodnotit závazek chránit základní atributy práva na spravedlivý proces, mezi něž patří i ochrana výkonu činnosti profesních komor před neoprávněnými zásahy státu, včetně zajištění zákonného práva na mlčenlivost. Sumárně lze pak vyslovit potěšení nad tím, že i když ne každý záměr musí konvenovat s představou o prioritách v oblasti spravedlnosti a práva, nic v programovém prohlášení nevnímám jako kontroverzní, budící obavu, anebo dokonce děs, co má v budoucnu nastat.“

„V prohlášení vlády čtu mezi řádky záměr srovnat status jednotlivých právnických profesí. Považuji to za krok správným směrem,“ říká Michal Žižlavský, člen představenstva ČAK. „Abych byl konkrétnější, musím říci, že státní zástupce, které prohlášení zmiňuje, nepovažuji za další moc ve státě, ale jen za jedny z administrátorů právních procesů. Podle mne mají mít odpovídající pravomoci, ale také odpovědnost v podobném rozsahu, jako my ostatní,“ Dále Žižlavský oceňuje závazky v oblasti materiálního zajištění chodu justice, výslovně zmíněné u nejustičních pracovníků soudů a státních zastupitelství, jakož i u znalců a soudních tlumočníků. Vnímá to jako příslib přinášet řešení, která nejsou jen na papíře, ale mohou reálně fungovat v praxi. „Jinak je programové prohlášení logicky dokumentem s vysokou mírou zobecnění. Bude samozřejmě záležet na způsobu jeho provedení. Je-li v něm například zmínka o zkrácení insolvenčních řízení na tři roky, pak to nelze reálně provést u všech způsobů řešení úpadku, s ohledem na jejich povahu. Předpokládám však, že jde o zkratku a nebylo to tak ani míněno.“

Nad rámec vlastního prohlášení má Žižlavský zatím velmi dobrý pocit z příslibu ministra spravedlnosti a vedení jeho resortu naslouchat hlasu profesních komor. Česká advokátní komora je připravena formulovat svůj pohled na jednotlivá témata a navrhovat konstruktivní řešení.

Vláda Petra Fialy, jako ostatně každá vláda, zmiňuje v programovém prohlášení řadu pozitivních a obecně platných témat. Otázkou je tak spíše jejich skutečný obsah a realizace. Například na poli legislativy chce vláda „prosekat byrokratickou džungli, zvýšit kvalitu legislativy a nutná pravidla zjednodušit a zrušit, co je v českém právu zbytečné nebo přestalo dávat smysl: povinnosti, razítka i samotné zákony,“ hodnotí člen představenstva ČAK František Korbel. „S tím lze jistě souhlasit. Bohužel, v jedné z nejproblematičtějších oblastí českého práva, ve stavebním právu, chce vláda naopak zrušit integraci dotčených orgánů dosaženou novým stavebním zákonem a všechna jejich razítka vrátit zpět. Navíc nemají být ani závazná a stavební úřady mají vše posuzovat znovu.“

Pod některými sliby si podle Korbela lze jen obtížně představit jejich skutečný obsah, například „Na podporu chytrého řízení státu zřídíme při Úřadu vlády špičkové expertní pracoviště v čele s renomovanými odborníky a se zázemím s vlastními experty.“

Na druhou stranu lze přivítat i řadu konkrétních závazků. V legislativě jsou to např. posuzování dopadů regulace na rodinu a územní samosprávy. V justici vítá dlouhodobě prosazované funkční období vedoucích státních zástupců, konsensuální řešení rodičovských konfliktů a samozřejmě též snahu o digitalizaci a dokončení obou procesních kodexů, byť v tom civilním má jít pouze o věcný záměr. „Velmi vítám též závazky řešit problém nadužívání trestní represe, chránit výkon činnosti profesních komor před neoprávněnými zásahy státu včetně zajištění zákonného práva na mlčenlivost, posílení správního soudnictví a zvýšení odměn nejustičních pracovníků a znalců.“

Foto: Pixabay

Zdroj: Dušan Šrámek