Stalo se tak navzdory původním odhadům, které kvůli pokračující pandemii předpovídaly nárůst počtu firem a fyzických osob v existenčních potížích, a tedy i nárůst počtu insolvenčních návrhů. Klesající počty reorganizací a konkurzů byly podle odborníků ještě nedávno ovlivněny dlouhou konjunkturou v letech 2012 až 2019 a masivní státní podporou, poskytovanou v průběhu pandemie covidu. Navíc zákony lex covid omezily možnosti podávání návrhů na insolvence.

„Rok 2021 byl zamrznutým rokem s nízkým počtem insolvencí. Jde o klid před bouří dopadu ekonomické krize.“ Podle analytiků InsolCentra se může v insolvencích opakovat historie finanční krize z let 2008, 2009. Nárůst insolvencí firem by pak byl pozvolnější a vyvrcholil by v letech 2023, 2024. „Vývoj počtů osobních bankrotů bude záviset spíše na postupu zákonodárců při přijímání novely insolvenčního zákona než na dopadu ekonomické krize,“ míní ředitelka InsolCentra, advokátka Jarmila Veselá.

Počet aktuálně probíhajících konkurzů firem dosáhl k 31.12.2021 v porovnání s posledními deseti lety historického minima. Ke konci prosince loňského roku probíhalo 2,8 tisíc konkurzních řízení firem, což činí 0,6 procenta z celkového počtu aktivních firem v ČR. Počet nově prohlášených konkurzů firem v roce 2021 byl o 18 procent vyšší než v roce 2020. Avšak v roce 2020 bylo prohlášeno pouze 612 konkurzů firem – v desetiletém porovnání nejnižší číslo.

Zdroj: Insolvenční rejstřík, InsolCentrum

Nízké počty konkurzů firem v roce 2021, a to jak již probíhajících, tak nově prohlášených odrážejí podle Veselé dobrý stav české ekonomiky z předcházejících let. V období 2020 a 2021 byla finanční kondice firem podpořena protipandemickými vládními opatřeními. Navíc zákony lex covid omezily možnosti podávání návrhů na insolvence. „Dosavadní data insolvencí firem připomínají vývoj po minulé finanční krizi z let 2008 a 2009. Vrchol počtu prohlášených konkurzů firem jsme zaznamenali v ČR až v roce 2013. Bude-li se historie opakovat, pak můžeme očekávat postupné nárůsty konkurzů firem s vrcholy v roce 2023 či 2024.“

Počet aktuálně probíhajících oddlužení osob k 31.12.2021 činil 111,5 tisíc. Jedná se o 1,28 procenta z počtu obyvatel ČR ve věku 15 +, přičemž v roce 2021 bylo soudem povoleno 23,4 tisíc oddlužení osob.

Zdroj: Insolvenční rejstřík, InsolCentrum

„Vývoj počtu oddlužení spíše než na stavu ekonomiky závisí na tom, jaké podmínky pro oddlužení stanoví zákonodárci v právních normách. Nejvyšší počet povolených oddlužení můžeme vidět v roce 2019, kdy novela insolvenčního zákona zmírnila parametry oddlužení pod hranici třiceti procent splacených dluhů,“ vysvětluje Novotná.

V období 2008 až 2021 soudy povolily oddlužení celkem 263 tisícům osob. K 31.12.2021 dosáhlo osvobození od dluhů 127,3 tisíc osob. Aktuálně se oddlužuje 111,5 tisíc osob.

Z dosavadních výsledků vyplývá devadesát jedna procent úspěšnost dlužníků ve schopnosti splácení. Pouze 9 procent dlužníků z insolvenční procedury vypadlo a vrátilo se do života s dluhy. Oproti sedmdesáti pěti procent recidivě pachatelů trestných činů se jedná o mimořádný úspěch.

Jak dále Veselá uvádí, množství osob, které vstoupí do oddlužení v roce 2022 a v následujících letech bude, záviset na připravované novele insolvenčního zákona. Dojde-li k dalšímu zmírňování podmínek pro osvobození od dluhů, můžeme očekávat rekordy v počtech povolených oddlužení. InsolCentrum zatím do predikce nezahrnuje lidi, kteří se budou zadlužovat v důsledku zvyšování cen energie, inflace atp. Jejich počet lze v současné době těžko odhadnout, protože se bude odvíjet od postupu ekonomické krize a účinnosti státních podpor.

Nedostatečná motivace dlužníků

„Musíme rozlišovat insolvenční návrhy, které směřují k oddlužení, a pak ty, které směřují ke konkursu nebo reorganizaci. Příčiny jejich nízkého počtu jsou totiž různé,“ komentuje vývoj v oblasti insolvencí člen předsednictva ČAK a šéf její insolvenční sekce Michal Žižlavský.

U oddlužení je podle něj na vině dlouhodobě neřešený problém, který neodstranila ani poslední novela insolvenčního zákona. Ačkoli dlužníci platí věřitelům stále méně, a přesto, že pokračuje pandemie covidu, počty oddlužení nerostou z jednoho důvodu. Výše částky, kterou nelze dlužníkovi postihnout, je totiž jiná v exekuci a jiná v oddlužení. V exekucích zůstává povinným více peněz, takže nemají dostatečnou motivaci podávat insolvenční návrhy a vstupovat do náročného procesu oddlužení.

Jak dále Žižlavský uvádí, klesající počty reorganizací a konkurzů byly ještě nedávno ovlivněny dlouhou konjunkturou v letech 2012 až 2019. To byl jistě pozitivní ekonomický faktor. Už méně pozitivní podle něj pak byla masivní státní podpora, poskytovaná v průběhu pandemie covidu plošně, bez rozlišování podniků na ty, které nemají problémy nebo mají šanci překonat hrozící úpadek, a ty, které jen oddalují bankrot. „Prodloužila se tím doba, po kterou není vidět skrytá část ledovce pod hladinou, na kterou tvrdě narazíme. Nestane se to hned, protože v našich poměrech většina firem, které se nacházejí v úpadku, neplní včas povinnost zahájit insolvenční řízení. Statutární zástupci podávají insolvenční návrhy o několik let později, než by měli. Vysoká škola ekonomická to spočítala na tři roky. Takže podle mého odhadu se krize, kterou zde máme někdy od roku 2019, promítne do počtu konkurzů a reorganizací až v letošním roce, a možná dokonce až v tom příštím.“

Insolvencí bude přibývat

„V loňském roce v Česku opět klesl počet podaných insolvenčních návrhů. Celkem jich soudy obdržely 25 055, což je o dvanáct procent méně než v roce 2020. Stalo se tak navzdory původním odhadům odborníků, kteří kvůli pokračující pandemii předpovídali nárůst počtu firem a fyzických osob v existenčních potížích, a tedy i nárůst počtu insolvenčních návrhů,“ konstatuje Tomáš Valášek, výkonný ředitel společnosti Insolvence 2008. „Obavy se nepotvrdily částečně proto, že insolvence kopírují vývoj ekonomiky s určitým zpožděním, ale také díky fungující vládní podpoře v podobě pokračujících antivirových programů a jednoduše i proto, že fyzické osoby nejsou příliš motivované své dluhy z dlouhodobého hlediska aktivně řešit.“

Nižší počet žádostí o insolvenci podle Valáška rozhodně neznamená, že by domácnosti a firmy přestaly mít ekonomické problémy. Vzhledem k tomu, že podání insolvenčního návrhu předchází řada schůzek s odborníky, svůj podíl na druhém nejnižším počtu nových insolvenčních návrhů za poslední dekádu má také omezení volného pohybu osob a strach z osobních schůzek. Výrazným faktorem poklesu zájmu dlužníků je pak podle něj i skutečnost, že lidí, kteří se oddlužit chtějí a splňují podmínky, postupně ubývá.

Vývoj počtu insolvenčních návrhů pro rok 2022, pokračuje Valášek, není možné příliš spolehlivě predikovat, byť aktuální vývoj ekonomiky dává tušit, že lidí a firem ve finanční tísni bude přibývat zejména v důsledku zrychlující inflace, prudkého růstu cen energií a skokového zvyšování úrokových sazeb ze strany centrální banky.

Řada úkolů v oblasti insolvencí čeká v letošním roce také na nové zákonodárce. Jedním z nich je schválení zákona o preventivní restrukturalizaci, který by měl do českého právního řádu s účinností od července 2022 zapracovat směrnici EU, jež zahrnuje nové nástroje k odvrácení hrozícího úpadku podnikatelům v přechodných finančních potížích. Další výzvou je pak nedostatečná digitalizace insolvencí. „Technická stránka bezpečné online komunikace mezi dlužníky a insolvenčními správci je připravena, zbývá jen vhodně nastavit legislativní rámec.“

Zdroj: Dušan Šrámek

Foto: pixabay.com