Michael Dobrovolný je zodpovědný za strategické vedení společnosti a značku SMART Office & Companies, patřící pod skupinu APOGEO a PKF International. Je manažerem firmy, která je jednou z nejvýznamnějších společností na trhu v ČR v oblasti korporátních služeb, zaměřených především na zakládání českých i mezinárodních korporací, holdingů a trustů na klíč, jejich správu a také na likvidace českých i zahraničních společností.
Rozhovor s MICHAELEM DOBROVOLNÝM, Manažerem SMART Office & Companies.
Poslední dva roky světem i českou ekonomikou zahýbala koronavirová epidemie a hospodářská krize. Jak si mohou lidé a podnikatelé chránit své soukromí a vlastnictví, majetek a firmu?
Situace je pro řadu firem, jejich majitele i členy orgánů závažná. Klíčové vždy bylo a bude diverzifikovat rizika. Tedy v podnikání odborně využívat nástroje k řízení rizika, jako jsou holdingy, svěřenské fondy a trusty i strukturování aktivit. Ti, co mysleli na diverzifikaci rizika včas, jsou i v aktuální situaci ve výrazně bezpečnější pozici a nejsou ohroženi např. insolvencí apod.
Jaká je v současnosti situace na trhu s kancelářskými a nebytovými prostorami? Preferují firmy po lockdownu dále spíše home-office či se zaměstnanci radši vrátili do klasických kancelářských prostor?
Z našich zkušeností, mohu říci, že zájem o řádná virtuální sídla a využití sdílených kanceláří je stabilní. Slovní spojení „homeoffice“ není ve firmách tabu a video konference jsou standard. Dle informací, které máme od našich obchodních partnerů, ale nelze říci, že by zájem o klasické kanceláře klesal. Řada oborů hodnotí homeoffice jako nepříliš efektivní a jen dočasnou možnost. Ostatně zaměstnanci i klienti sociální kontakt přirozeně vyžadují.
Jak je to v ČR v současnosti s podnikáním? Dávají lidé přednost raději být zaměstnán či se více rozhodli založit vlastní firmu a podnikání? Může jim v tomto vaše společnost pomoci?
Počty námi zakládaných korporací jsou kontinuální, poslední dobou evidujeme zvýšený zájem německých, italských a španělských firem o český trh. Překážkou je pro firmy, ale i živnostníky snad až enormní nálož administrativy a nesrozumitelné byrokracie, navíc vyžadující odborné služby. Obecně je zaměstnání samozřejmě vnímáno jako bezpečnější přístav, ale samozřejmě ti, kteří mají vizi a chtějí pracovat „na sebe“, jiné řešení než podnikání, nemají. Pro ty představuje naše skupina už dvacet let místo, kde pod jednou střechou vyřeší vše od založení firmy, přes vedení účetnictví, daňové poradenství, transakce a přeměny, audit, znalecké posudky i likvidaci společnosti, nebo správu rodinného majetku.
Je lepší založit firmu v ČR či raději umístit sídlo do zahraničí?
Rozhodnutí, zda založit firmu v zahraničí nebo holding se zahraničním prvkem či např. přemístit sídlo SE (evropská akciová společnost) do zahraničí, je zásadně závislé na okolnostech konkrétního případu. Vždy je nutno pečlivě vyhodnotit smysl a cíl takových kroků v návaznosti na očekávání klienta. Jsou situace, kdy je zahraniční prvek v holdingu neocenitelný. To, když slouží jako nástroj pro ochranu před insolvenční šikanou, konkurenčními útoky, nebo pro prevenci paniky při vstupu známého hráče do startupu i při minimalizaci reputačních dopadů u nezdařených investic. Holding může být ale i záchrannou brzdou, když dojde k zakleknutí. V řadě případů je ale bezpečné a dokonce velmi výhodné zůstat v tuzemsku.
Vaše společnost pomáhá českým firmám vstoupit a expandovat na zahraniční trhy, a aby expanze bylav souladu s mezinárodními daňovými dohodami a místními korporátními specifiky. Co je z vašeho pohledu důležité při expanzi na zahraniční trh?
Vždy je to nejen o jasné vizi a super produktu, ale také o reálném byznys plánu, budování distribučních cest a schopnosti ustát náklady. Správné daňové, transakční a korporátní nastavení výrazně pomůže návratnosti nákladů i efektivitě budoucí činnosti. To vše totiž zasáhne do cenotvorby produktu. Významnou roli má nejen design vlastnické struktury, ale i místní korporátní specifika a historické souvislosti. Neřeší se jen, jaké bude firma platit daně a clo a komu, ale i povinnost řešit tranfer pricing, licence, alokace nákladů, směřování finančních toků, prokazování místa plnění a dodání zboží správci daně, úřady, banky…
A co ochrana investic? Jak lze nejlépe investice ochránit?
Tato oblast delší dobu prochází komplikovaným vývojem, zejm. vzhledem k judikatuře soudního dvora EU, dochází k nahrazování mnoha mezinárodních smluv o ochraně investic mezi členskými státy (tzv. BIT Bilateral Investment Treaties, obsahující rozhodčí doložky dávající zahraničním investorům právo domáhat se ochrany u mezinárodních rozhodčích tribunálů), komplexními dvoustrannými a regionálními dohodami. V současné době existuje přibližně 3330 BITs, z čehož celkem polovina připadá na dohody uzavřené členskými státy EU (Česká republika má v současné době uzavřeno na 80 platných investičních dohod). Používají se tedy konfigurace, které zohledňují současnou situaci i judikaturu, jde o velmi komplexní problematiku.
Dá se porovnat, jaký je rozdíl mezi trustem, offshore a svěřenským fondem? Jaké jsou výhody a nevýhody?
Tyto entity jsou vzájemně naprosto odlišné, mají zcela rozdílnou podstatu, někdy ale mohou mít společné cíle. Offshore slouží téměř výhradně k ochraně soukromí vlastníka a získání určité omezené míry anonymity, kdežto účelem trustů a svěřenských fondů je primárně uspořádání a správa majetku.
S ohledem na znalost institutu svěřenského fondu se využívají také zahraniční trusty jako například lichtenštejnské, lucemburské, novozélandské, maltské, nizozemské či kyperské. V čem tkví jejich kouzlo?
Všechna tato uspořádání mají společné kontury, ale právní základ je výrazně rozdílný. Užití konkrétního uspořádání velmi závisí na očekáváních klienta. Zahraniční trusty se užívají často pro správu mezinárodního byznysu, ale ještě častěji proto, že daná jurisdikce zná trustové právo po desítky i stovky let. Zahraniční trusty jsou velmi sofistikovaným nástrojem nejen pro uspořádání majetku, ale i účinnou ochranu soukromí. Výhodou kupř. kyperského trustu je, že existuje ve formě zápisu u kyperské advokátní komory, jakožto stavovské organizace, což samo o sobě zaručuje vysokou míru právní jistoty a ochrany soukromí. Údaj o zakladateli je sice dohledatelný (zakladatelem může být kdokoliv), avšak údaje o obmyšlených veřejně dohledatelné nejsou. Kyperský trust je dále tzv. daňově transparentní entitou – tedy své zisky jako entita nezdaňuje, neboť je zdaňují až jejich přímí příjemci (beneficiaries), např. fyzické osoby rezidentní v ČR. Toto uspořádání tak vůbec není způsobilé vzbuzovat předsudky týkající se agresivního daňového plánování.
Je výhodnější založit svěřenský fond v ČR či raději ve výše uvedených teritoriích?
Užití konkrétního řešení předchází právě komparace výhod a nevýhod s cíli, pro které se hledá řešení. Český svěřenský fond se např. z daňového pohledu chová jako obchodní korporace, což má své výhody, ale i nevýhody. Český svěřenský fond nemá právní osobnost, a v porovnání s některými jinými jurisdikcemi, vyčleněný majetek je skutečně ničí a není přičítán ani správci. To ale např. nebrání tomu, aby majetek užíval obmyšlený.
Svěřenské fondy byly v ČR zprofanovány díky českému premiérovi. Přesto je lidé vyhledávají. Proč si myslíte, že to tak je?
Důvody jsou zcela přirozené. Jedná se o unikátní nástroj, který umožňuje účinně chránit rodinný či jiný majetek, například získaný úspěšným podnikáním před budoucími riziky, a to i v podobě exekuce, nebo insolvence. Pomineme-li, že v zemích na západ od nás, mají podobné instituty stovky let tradici, nacházíme se v etapě, kdy spoustu rodinných firem budovaných od 90. let, čeká předání. Nezvládnuté předání firmy může znamenat její konec, nebo také prodej do rukou zahraničního vlastníka. Bezpečné mezigenerační předání majetku, navíc bez rizik, jež by jinak hrozila například v dědickém řízení, nebo nevhodným managementem či rozpory nástupců, popularitu svěřenských fondů logicky zvyšuje.
Jaké jsou klíčové charakteristiky tuzemských svěřenských fondů?
Drtivá většina svěřenských fondů je konfigurována pro ochranu majetku, zajištění životního standardu rodiny i v těžkých časech, nebo mezigenerační předání majetku.
Jak vidíte budoucnost podnikání v ČR?
Pokud jde o budoucí výhled, můžeme chladně konstatovat, že ekonomika si vždy poradí. Je ale jasné, že řešení současné situace, ale i některé současné tendence, budou mít na konkrétní segmenty tvrdý dopad. Zkrátka jaké si to uděláme, takové to budeme mít. Obecně ale nemám velké obavy, máme přece „zlaté české ruce“ a snad už i hlavy.
Vaším největším hobby je spearfishing. Můžete nám ho více přiblížit? V kterým oceánech jste lovil?
Lov harpunou, ale i udicí, je o adrenalinu, lovci uvnitř a respektu k přírodě. „In“ je poslední dobou takto eliminovat škodlivé a chutné perutýny. Fascinující je indický oceán, ale srdeční záležitostí je pro mne Karibik. Častěji ale pozoruji, než lovím. Ostatně při pracovním vytížení, můžete takovému hobby, reálně věnovat pět týdnů v roce.
A co jste největšího a nejkurióznějšího v životě ulovil?
Největším úlovkem byl zatím cca 3m žralok, ten ale šel samozřejmě zpět do hlubin. Kuriózní úlovky občas vídám spíše u Vltavy.
Děkuji za rozhovor.
Foto 1: Pixabay
Foto 2: Poskytnuto Michaelem Dobrovolným
Zdroj: Renáta Lucková
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
