Až do roku 2012 byl profesionálním sportovcem. Reprezentoval Česko v rychlostní kanoistice. Dnes má již rodinu, dvě děti, jezdí Teslou 3, běhá triatlon a je šéfem jedné z nejprogresivnějších firem na tuzemském energetickém trhu. Obrat skupiny je kolem 150 milionů korun.

Rozhovor s TOMÁŠEM VOLTREM, výkonným ředitelem a místopředsedou představenstva holdingu Energy financial group, má na starosti strategii a řízení skupiny EFG a většiny jejích projektů.

Společnost je českým lídrem na trhu zpracování biologicky rozložitelného odpadu na zelenou elektrickou energii, teplo a biometan. Zabýváte se též obnovitelným zemním plynem z odpadů a biopalivem druhé generace. Co si pod tím můžeme představit?

Nejde tak úplně o zemní plyn, to je fosilní palivo získávané těžbou, tudíž je neobnovitelný. My vyrábíme biometan, který má vlastnosti a využití stejné jako zemní plyn, ale jedná se o jeho ekologickou variantu. Pokud je vstupní surovinou pro výrobu bioodpad jako u nás, tedy kuchyňské zbytky z gastroprovozů, průmyslových podniků nebo domácností, rovnají se emise za výrobou nule. Odpad je navíc definovaný jako obnovitelný zdroj, vždycky ho bude dostatek a má velký energetický potenciál. Kromě toho, že zelený plyn vtláčíme přímo do plynárenské sítě, lze jej využít i jako pokročilé biopalivo na bázi CNG pro vozy městské dopravy i osobní dopravu.

Jste spoluzakladatelem holdingu Energy financial group. Proč jste se rozhodli založit právě tento holding?

Nápad založit Energy financial group vzešel ze spolupráce se zakladatelem skupiny Ivem Skřenkem. Vždycky jsem se snažil hledat v práci vyšší smysl a právě v jeho práci jsem jej viděl. V energetickém využití odpadů našel příležitost, kterou nikdo neuměl využít. Což do jisté míry platí dodnes, biometan z něj stále vyrábíme jako jediní v republice. To ho přivedlo k výstavbě první bioplynové stanice tehdy vznikající EFG, výhradně zaměřené na biologicky rozložitelné odpady. Logickým důsledkem bylo založit investiční skupinu, která zastřeší naše další související projekty.

Kdysi jste řekl, že obnovitelné zdroje udávají směr odpovědných investic. V čem dle vás spočívají odpovědné investice?

V tom, že se drží zásad ESG. To znamená do společností, které přispívají k ochraně životního prostředí a mají etický vztah ke společnosti jako celku. Těch parametrů je pochopitelně mnohem víc, nicméně za zásadní považuji to, aby investoři pečlivě zvažovali, jestli jejich investice může nějak přispět k udržitelnějšímu směřování naší země.

Předtím jste pracoval ve finančním sektoru se zaměřením na kapitálové trhy a investiční poradenství. Do čeho se vyplatí dlouhodobě a bezpečně investovat, zvláště v současné tak hektické době?

Co se týče energetického sektoru, kolísání ceny ropy a další aspekty pandemie koronaviru urychlily přechod k zelené energetice a krize mimo jiné poukázala na fakt, že společensky odpovědné firmy jsou vůči výkyvům trhu rezistentnější. Zaznamenaly výrazně menší propad než ty působící v tradičních sektorech. S ohledem na to se dá předpokládat, že budou nadále zajímavé investice do společností vyrábějících moderní technologie pro zpracování obnovitelných zdrojů. Ty mohou v současné době prokazovat dost vysokou míru stability i zhodnocení. Pokud se bavíme o našich výrobních oblastech, hodnota elektrické energie na ročním kontraktu vzrostla o cca 290 procent, zemního plynu dokonce o cca 380 procent. Ten potenciál růstu hodnoty investic do obnovitelné energetiky je zcela zřetelný.

Vzhledem k sílícímu tlaku na dekarbonizaci průmyslu patří obnovitelné zdroje mezi nejvíce podporované investiční oblasti s vysokým potenciálem růstu. V čem spatřujete potenciál jejich růstu?

Jak jste sama říkala, sílí tlak na dekarbonizaci průmyslu a všeobecně na celkovou udržitelnost, bez ohledu na to, zda jde o průmysl, dopravu nebo energetiku. Proto je potřeba neustále hledat nové zelené zdroje a chytrá řešení, která nám pomohou odvrátit energetickou krizi. Což je přesně cesta, kterou mohou obnovitelné zdroje nabídnout. Čím více se budou využívat, tím atraktivnější budou pro investory a tím silnější investiční komoditou se stanou.

Jako spoluzakladatel holdingu se podílíte na rozvoji projektů v oblasti získávaní energie z druhotných zdrojů. Do jakých oblastí a projektů soustřeďujete svou investiční strategii?

Zaměřujeme se na projekty, které vhodně doplňují naše portfolio a jsou v souladu s naší firemní filozofií. Dlouhodobě je to energetické využití bioodpadů a výroba biometanu. Svoz odpadu do našich zařízení si zajišťujeme částečně sami, tudíž máme prakticky celý výrobní a prodejní cyklus plně pod kontrolou – od zajištění vstupní suroviny přes výrobu energie až po její distribuci koncovým zákazníkům. Všechny tyto projekty, které mají na starost konkrétní dceřiné společnosti a expertní týmy, tvoří vlastně takovou naší cirkulární ekonomiku. Co vybereme od obcí nebo producentů, zpracujeme na zelenou energii, kterou jim zase dodáme zpátky. Odpadním produktem není nic než organické hnojivo, které zase vracíme zpátky do půdy. Konkrétním příkladem z poslední doby je nový projekt „Třídím gastro“, služba, v rámci níž nabízíme separaci, svoz a využití kuchyňských zbytků přímo pro česká obce a města zejména poblíž našich bioplynových stanic. Chytil se rychleji, než jsme čekali a připojuje se jich čím dál více, mezi nimi například Olomouc a Šumperk. Bioodpad každopádně není jediný obnovitelný zdroj, o který se zajímáme. Ivo Skřenek se v obnovitelných zdrojích pohybuje už několik let, stejně jako ostatní v týmu EFG. Potenciál vidíme ve větším využití solární energie, třeba i na střechách našich stávajících provozů, zajímáme se i o vodíkové technologie. Když to velmi zjednoduším, od biometanu z odpadů je to k jejich výrobě prakticky jen malý krůček.

Jak vidíte potenciál obnovitelných zdrojů v ČR a v EU? Nehrozí, že bude ČR ještě více zaplavena řepkou či podobnými zdroji?

Ten potenciál je tu značný, ale bohužel nevyužitý. A vůbec tady nemusí být řeč o bioplynových stanicích, byť i ony mohou do výsledného energetického mixu výrazně přispět. V jejich případě je třeba si uvědomit, že vůbec nemusí zpracovávat účelově pěstovanou biomasu, ale mohou stejně jako my coby vstupní surovinu využívat biologicky rozložitelný odpad. V Čechách je okolo pěti set bioplynek, ale ty, co využívají bioodpad, byste spočítali na prstech jedné ruky. Krom toho má ale Česká republika velký potenciál pro využití energie solární. A opět vůbec nemusí být řeč o velkých polích fotovoltaických článků instalovaných na úkor zemědělské půdy. V ČR je velké množství továren či průmyslových hal se značnou střešní plochou, která je v současnosti nevyužitá, byť by to tak být nemuselo. Tyto střechy se mohou využít k instalaci menších fotovoltaických soustav, které dovedou zásobovat elektřinou daný provoz a případně i dodávat přebytky do sítě.

V současnosti EU a svět tvrdě najíždí na nové obnovitelné zdroje a zelenou energii. Můžeme si tuto energii v ČR dovolit?

Na téhle odpovědi se neshodnou ani odborníci, nerad bych se v tomhle směru pouštěl do nějakých soudů. Úspěch udržitelné energetiky nicméně tkví v dobře nastaveném energetickém mixu a obecně jsem přesvědčen, že není problém v nedostatku obnovitelných zdrojů. Problém jsou nedostatky v legislativě, obecně problém rozloučit se s tradičními fosilními palivy nebo, a to zejména, technická připravenost na zelenou revoluci. Je potřeba vyřešit akumulaci energie, chytré sítě, podpořit komunitní energetiku. A je to potřeba udělat rychle. Unijní politika je navíc v současnosti nastavena tak, že emisní povolenky pro fosilní zdroje energie budou stále dražší a dražší, takže producentům nakonec nezbyde nic jiného než hledat alternativní cesty výroby energie. Když to teď hodně zjednoduším, s uhlím a jádrem nic neuděláme, blok se postaví, uhlí se postupně odstaví a obojí bude znamenat zdražování pro konečné spotřebitele. Všechno včetně toho, jestli dokážeme rychle dosáhnout cílů vycházejících z balíčku Fit for 55, závisí na tom, jakým způsobem se postavíme k novým i stávajícím zeleným zdrojům, které nahradí uhlí a doplní jádro.

Mají smysl EU dotace do energií či je lepší soběstačnost státu?

Co se týče působení skupiny, vnímáme dotace spíše jako bonus. Naše strategická elektrárna a výrobna biometanu v Rapotíně například funguje zcela bez dotací a věřím, že obzvláště v případech, kdy jste trochu napřed, je lepší na ně nespoléhat. Rozhodně bych je ale nezatracoval, obzvlášť v případě České republiky. Vyšší míra podpory má pak samozřejmě pozitivní dopad i na investiční prostředí. A finance jsou logicky nezbytné pro snazší přechod na zelenou ekonomiku.

Co je dle vás příčinou současné energetické krize a rychlého růstu cen energií? Jak vidíte vývoj cen trhu energií?

Těch parametrů je několik. Částečně jsou na vině klimatické podmínky, zejména oproti průměru velmi malá větrnost, která měla dopad na produkci elektřiny v Německu, svou roli hraje také zemní plyn, kterého do Evropy proudí nedostatečné množství, a v neposlední řadě to jsou zdražující se emisní povolenky, které přirozeně ženou ceny energie vzhůru. S tím souvisí i ceny uhlí, na němž je dosud založena velká část českého průmyslu, a které dosahují historického maxima. Předvídat v tuhle chvíli vývoj cen by bylo dost odvážné, působí na něj mnoho vlivů včetně politiky a počasí, které prostě určit dopředu nelze. Jak ukázaly předchozí týdny, situace se může velmi rychle měnit. Růst nicméně nemůže pokračovat do nekonečna, takže určitě přijde bod zlomu, kdy se ceny přinejmenším „zastropují“. Jak brzy, těžko soudit. Je nicméně potřeba říct, že obnovitelné zdroje nejsou ovlivněny cenou vstupních paliv (světlo, vítr i odpady jsou stále za stejnou „cenu“) a nepotřebují kompenzovat svou emisní stopu, takže z dlouhodobého hlediska budou ve výsledku globální cenu elektřiny snižovat. Každá kilowatthodina, která nyní nebude vyrobena z uhlí, ale obnovitelných zdrojů, tedy prakticky povede k postupnému snižování cen energie pro zákazníky. Využití obnovitelných zdrojů energie navíc přispěje k poklesu cen elektřiny díky nižším výrobním nákladům.

Věnoval jste se profesionálnímu sportu v rychlostní kanoistice, aktivně se věnujete také triatlonu. Dá se propojit sportovní duch ve sportu také v podnikání a managementu? A co fair play?

Myslím, že sport vás naučí hodně věcí, které se vám v podnikání mohou hodit. Určitě jistou vytrvalost a houževnatost, schopnost nevzdávat se, schopnost neustále na sobě pracovat a zlepšovat se… Když řídíte firmu, tyhle vlastnosti vám přijdou vhod. A právě smysl pro fair play považuji za jeden z nejdůležitějších aspektů podnikání. Korektně nastavené vztahy v rámci firmy i v rámci její vnější prezentace jsou stěžejní pro úspěch, a to bez zodpovědného a férového přístupu prostě nejde.

Děkuji za rozhovor.

Foto: Poskytnuto Tomášem Voltrem

Zdroj: Renáta Lucková