Komplexnější a lepší ukazatel výkonu české ekonomiky, než je běžně používaný údaj „hrubý domácí produkt“ (HDP)? Ukazatel, který zohledňuje i to, jak jsme vzdělaní, zdraví či jak ohleduplně se chováme k životnímu prostředí?

Přesně takový indikátor navrhnul ve své diplomové práci věnované cirkulární ekonomice student Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně Viet Cuong Le. Díky tomu se stal absolutním vítězem třetího ročníku soutěže Cena Atlas Copco Services, která oceňuje nejzajímavější ekonomické diplomové práce vzniklé na tuzemských univerzitách, a vyhrál dvacet tisíc korun.

Více o tom, jaké jak funguje cirkulární ekonomika a jím navržený indikátor skutečného pokroku, prozradil v následujícím rozhovoru.

Jak byste jednou větou vysvětlil, co je to cirkulární ekonomika?

Cirkulární ekonomika je ekonomický model výroby a spotřeby, který se skládá ze sdílení statků, leasingů, opětovného použití, oprav, renovací a recyklací stávajících materiálů a produktů, a to tak dlouho, dokud je to možné.

Jaké výhody má cirkulární ekonomika oproti té, která jen spotřebovává zdroje?

Cirkulární ekonomika má širokou škálu výhod. Mezi něž lze zařadit snížení dopadu demografického vývoje, klimatických změn, nedostatku zdrojů a nastupujícího Průmyslu 4.0.

Pro srovnání, jak se jednotlivým zemím ekonomicky daří, se nejčastěji používá ukazatel hrubého domácího produktu (HDP). Jakou největší slabinu má tento ukazatel?

Dle mého názoru má tento ukazatel mnoho slabin, jelikož zkresluje opravdový udržitelný ekonomický vývoj v daném státě. Opravdu dochází ke zvyšování blahobytu obyvatel, když roste produkce statků, jenž mají negativní dopad na životní prostředí či vedou ke zvýšení nerovnosti mezi obyvateli?

Jako zářný příklad je možné nastínit výrobu zbraní, jenž vstupuje do výpočtu HDP. Dochází ke zvyšování životního standardu, když mají lidé větší množství zbraní nebo je jejich životní standard lepší, když mají co jíst, pít či mají možnost zajít někam do přírody nebo na zábavu?

Je nutné podotknout, že moderní výpočet HDP sahá do 20. století (1934), a je založen na proměnných, které jsou spojeny s výrobou zboží a služeb. Tento předpoklad lze interpretovat tak, že se zvyšující se spotřebou statků dochází ke zvyšování blahobytu jedinců. Je to opravdu tak, nebo na náš blahobyt mají vliv i jiné aspekty jako je volný čas, životní prostředí, znečištění ovzduší nebo úroveň kriminality a bezdomovectví?

Ve vaší práci jste sestrojil Indikátor skutečného pokroku pro ČR (GPI 2.0). Prozraďte, jaké faktory jej například dokáží zvýšit a jaké naopak snížit?

Tento indikátor je velmi komplexní, jelikož neřeší pouze vliv spotřeby na blahobyt obyvatel, ale zahrnuje i aspekty environmentální a sociální. Pokud například bude docházet ke zvyšování množství veřejně poskytovaného zboží a služeb, vysokoškolsky vzdělaných osob, lidí pracujících na „zelených pracovních místech“, množství volného času lidí, Infrastruktury vybudované státem, jenž má obrovskou pozitivní externalitu či zvyšování množství chráněných oblastí, čisté mediánová hodinové mzdy, úrovně zaměstnanosti, výdajů domácností, tak bude docházet ke zvyšování GPI 2.0.

Naopak ho snižuje znečištění ovzduší, emise skleníkových plynů, hlukové znečištění, množství vzniklého odpadu, využívání neobnovitelných zdrojů, ztráta přirozených půd, jenž by jinak mohly produkovat zboží a služby, množství dešťových srážek, eroze půdy, úroveň bezdomovectví, náklady na podzaměstnanost, úroveň trestné činnosti, náklady na dojíždění a množství dopravních nehod.

Váš indikátor jste poté porovnal s vývojem indikátorů cirkulární ekonomiky, které vydává Eurostat. Co toto srovnání ukázalo? Jak se tedy v ČR máme?

Toto srovnání ukázalo vcelku povzbudivé výsledky, a to i přes to, že vztah mezi těmito indikátory nebylo možné prokázat hlubší statistickou analýzou, a to kvůli krátké časové řadě sestrojeného GPI 2.0 pro ČR. Nicméně společné trendy na grafech a teoretické poznatky zcela potvrzují pozitivní vliv cirkulární ekonomiky na udržitelný ekonomický růst.

Celkově lze konstatovat, že hodnota GPI 2.0 má v ČR rostoucí tendenci, což značí, že přírodní zásoby a sociální kapitál, na kterém jsou závislé všechny toky služeb a zboží bude přinejmenším stejný pro příští generace. Nedochází tedy k destrukci zásob a omezení vývoje budoucích generací. Míra ekonomického blahobytu se v ČR zvyšuje.

Dá se tedy říci, že vámi sestrojený indikátor ukazuje to, v jak přívětivém, čistém prostředí lidé v ČR žijí, případně jak jsme šťastní?

Ano, dá se do určité míry říci, že ukazuje určitou přívětivost prostředí, v němž žijeme. S tím, jak jsme šťastní nemá indikátor nic společného, jelikož štěstí nikterak neměří. Já bych spíše řekl, že měří, jaký je opravdový blahobyt jedinců v daném státě, jelikož zahrnuje do svého výpočtu, jak ekonomickou, tak environmentální a sociální dimenzi, jenž má vliv na úroveň blahobytu lidí v ČR a na ekonomický vývoj budoucích generací.

Jaké je ve zkratce podle vás nejdůležitější závěr/výsledek vaší diplomové práce?

Podle mne má moje práce dva důležité závěry:

  1. Bylo zjištěno, že cirkulární ekonomika má vliv na udržitelný ekonomický růst, přičemž její větší prohlubování by mělo mít pozitivní dopady na udržitelný ekonomický růst.
  2. GPI 2.0 má obrovský potenciál v budoucnu nahradit HDP nebo být obdobnou metrikou, na základě niž, by se prováděla optimální hospodářská politika (daně, investice, státní programy, ekonomická transformace, vzdělání, podpora vědy a výzkumu, ochrana životního prostředí, restrikce, dotace, vydání specifických dluhopisů atd.).

Foto + Zdroj: BÍLÝ MEDVĚD PUBLIC RELATIONS, s.r.o.