Na kolik nás přijde pademie koronaviru?

Jak lze počítat náklady státu na pandemii? Lze je redukovat na ekonomická čísla?
Z čistě ekonomického hlediska lze učinit poměrně jednoduchou kalkulaci. Nejprve spočítat náklady přímo spojené s koronavirem, ať už ve formě nákupu léků a zdravotnických potřeb, kompenzací podnikatelům, vyšších mzdových nákladů či (a to hlavně) poskytování zdravotní péče. K tomuto je následně nutné připočítat ekonomické ztráty, které státu vznikly předčasným úmrtím daňových poplatníků (cynický ekonom může od tohoto odečíst náklady na vyplácení penzí, je ale nutné říct, že náklady na covidovou péči jsou podstatně vyšší než náklady na obvyklou péči na konci života, takže se nejedná o podstatnou sumu).
Takto můžeme spočítat přímé náklady. Pandemie má bohužel ale i spoustu nepřímých nákladů s ní souvisejících. Na prvním místě lze zmínit, že zahlcení nemocnic vede k přerušení poskytování neakutní a preventivní péče, což má bohužel u nemocí typu rakovina často stejně smrtící následky jako koronavirus samotný.
Pandemie také znamenala značný nápor na psychické zdraví. V březnu letošního roku byl evidován o třetinu vyšší počet duševních poruch, nejvíce přibylo depresí a myšlenek na sebevraždu.
Některé další věci pak nelze přímo počítat penězi. Dle mého názoru mezi ně patří například výrazné snížení důvěry ve stát a kompetenci státních úřadů. Toto je problematické, protože podle studií existuje korelace mezi důvěrou ve stát a prevalencí korupce a klientelistického jednání.
Pandemie také nepochybně negativně působí na celkovou kondici světové ekonomiky. Je klidně možné, že vedle krize zdravotní tu brzy bude i krize ekonomická. Zkrátka a dobře, náklady na koronavirus asi nebude nikdy možné přesně spočítat, možná lépe se budou dát vyjádřit slovně. Napadá mě slovo obrovské.
Foto: Pixabay
Zdroj: Michal Hejl