Současná americká vláda a jí nakloněná média se rozhodla rostoucí inflaci komunikovat – mírně řečeno – podivným způsobem. Jednak tvrzeními, že jde pouze o krátkodobý problém, a také bagatelizací dopadů tohoto jevu. Někteří novináři pak dokonce tvrdí, že jde o problém týkající se hlavně bohatých. Je tomu skutečně tak?

 Na položenou otázku lze v krátkosti odpovědět jedním slovem: není!

Zdroj: Tradingeconomics.com

Inflace ve Spojených státech roste znepokojivým tempem již od dubna letošního roku, kdy po několika letech pozvolného růstu cen kolem dvou procent došlo k prudkému meziměsíčnímu skoku na 4,2 procenta v dubnu. Poté následoval půlrok s růstem inflace nad pět procent a data za říjen již ukazují inflaci na úrovni 6,2 procenta.

Důvodů pro tento růst je celá řada. Některé jsou nové, jako třeba koronavirová pandemie či prudký růst cen energií v posledních měsících. Příhodné podhoubí pro inflaci pak připravila politika kvantitativního uvolňování, tedy tisk peněz a jejich distribuci domácnostem i firmám za nízké úrokové sazby, která po dosti dlouhou dobu zvyšovala objem finančních prostředků v ekonomice. Za časů, kdy ekonomika rostla, měla tato fiskální politika jen malé negativní dopady, které se naplno projevují v současnosti.

Způsob, kterým americká vláda mediálně reaguje na tento problém, je pochopitelný z politického hlediska. Vláda prezidenta Bidena je nepopulární a přiznání dalšího velkého problému by její oblíbenost srazila ještě více. Volby jsou sice relativně daleko, ale blíží se, navíc problémy spojené s inflací nelze vyřešit mávnutím proutku. To, že s vládou spřízněná média tento způsob komunikace ochotně přijímají, také není překvapivé. Ale jedná se přeci jen o látku, kterou by měl dokázat argumentačně vyvrátit každý, kdo přečetl alespoň průměrnou učebnici makroekonomie.

A to je ten největší problém. Bez ohledu na politické nebo mediální proklamace faktem bohužel zůstává, že inflace stejně nejvíce dopadne na chudé, zvláště pak na lidi s fixními příjmy. Těch se totiž nejvíce dotkne zvyšování spotřebitelských cen, zatímco jejich mzdy či důchody porostou pomaleji, nebo vůbec. Stejně tak budou tvrdě zasaženi drobní střadatelé, kteří své peníze mají vložené na různých spořících účtech s úroky hluboko pod inflací. Naproti tomu bohatí lidé, kteří mají většinu peněz uloženou v nemovitostech či akciích, a jejich správě se aktivně věnují (mají na to čas a znalosti), budou inflací zasaženi mnohem méně.

Foto: Pixabay

Zdroj: Michal Hejl