Všechny obchodní korporace, které mají živnostenský list na tzv. volnou živnost a toto mají uvedeno též ve společenské smlouvě a stanovách, a současně též v obchodním rejstříku, by měly zkontrolovat, zda při ohlášení živnosti ohlásili i předmět podnikání s uvedením oborů činností podle přílohy č. 4 nařízení vlády č. 278/2008 Sb., případně toto ohlášení doplnit o obory činnosti živnosti volné, které provozují. Vyplývá to z rozhodnutí Nejvyššího soudu.

Společnost KOMFORT, a. s. se návrhem ze dne 12. 5. 2020 domáhala zápisu „realitního zprostředkování“ jako předmětu podnikání do obchodního rejstříku. Krajský soud v Brně usnesením ze dne 14. 5. 2020 společnost vyzval k doplnění návrhu o rozhodnutí valné hromady o změně stanov společnosti v části týkající se jejího předmětu podnikání osvědčené notářským zápisem. Nato rejstříkový soud usnesením ze dne 17. 6. 2020 návrh důvodu jeho nedoplnění o rozhodnutí valné hromady o změně stanov odmítl. Odvolání společnosti zamítl i Vrchní soud v Olomouci.

Požadavek určitosti

„Předmět podnikání nebo činnosti obchodní korporace je jednou z obligatorních obsahových náležitostí společenské smlouvy (stanov). Účelem takového ujednání společenské smlouvy (stanov) je zajistit, aby obchodní korporace vykonávala výlučně činnosti, které jí její společníci či členové (respektive nejvyšší orgán) určili. Prostřednictvím určení předmětu podnikání nebo činnosti obchodní korporace společníci či členové v obecné rovině realizují právo rozhodovat o základním směřování obchodní korporace. Hodlá-li obchodní korporace změnit předmět podnikání nebo činnosti, děje se tak zásadně změnou příslušných ujednání její společenské smlouvy (stanov),“ konstatuje se v rozsudku NS s tím, že předmět podnikání nebo činnosti obchodní korporace je současně podle § 25 odst. 1 písm. b) z. v. r. skutečností (povinně) zapisovanou do obchodního rejstříku. Přitom každý údaj, jenž má být zapsán do veřejného rejstříku, musí v souladu s § 19 z. v. r. vyplývat z obsahu listiny, která je k návrhu na jeho zápis doložena. Rejstříkový soud tak při posuzování důvodnosti návrhu na zápis do veřejného rejstříku interpretuje předložené listiny za účelem zjištění, zda z nich vyplývá údaj, jenž má být do veřejného rejstříku zapsán.

Jak soud vysvětluje, systematika živnostenského zákona je logická z pohledu vymezení veřejnoprávních nároků kladených na provozování jednotlivých živností, nemá ale žádný význam z pohledu vymezení předmětu podnikání ve společenské smlouvě (stanovách). To nemusí doslovně odpovídat vymezení jednotlivých živností, jak je učiněno v živnostenském zákoně. Společníci či členové obchodní korporace mohou předmět podnikání vymezit odlišně, než jak jednotlivé činnosti vymezuje živnostenský zákon. Učiní-li tak, je věcí živnostenského úřadu, aby předmět podnikání určitě a srozumitelně vymezený ve společenské smlouvě (stanovách) podřadil pod příslušnou živnost uvedenou v živnostenském zákoně a určil, zda k takto vymezenému předmětu podnikání postačí splnit všeobecné podmínky podnikání (a jde tedy o živnost volnou), anebo zda jde o živnost vázanou, řemeslnou či koncesovanou, a společnost musí splnit i další (zvláštní) podmínky určené zákonem. „Ujednání stanov, podle něhož je předmětem podnikání akciové společnosti výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona nesplňuje požadavek určitosti, neboť z něj není zjevné, co je předmětem podnikání dané společnosti, a odpovídajícího výsledku se nelze dobrat ani výkladem,“ zní klíčová věta rozhodnutí.

Výkladem přitom podle soudu nelze dovozovat, že by předmětem podnikání v případě popsaném v odstavci byly alespoň činnosti výslovně uvedené v příloze č. 4 živnostenského zákona. Nejvyšší soud proto uzavírá, že ani výkladem ujednání stanov, podle něhož je předmětem podnikání akciové společnosti výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, nelze zjistit, jaký je předmět podnikání společnosti. Takové ujednání je proto z důvodu neurčitosti jeho obsahu zdánlivé a nepřihlíží se k němu.  Na jeho základě tudíž není možné předmět podnikání do obchodního rejstříku zapsat. „Z výše uvedeného rovněž plyne, že do obchodního rejstříku se zapisuje předmět podnikání nebo činnosti obchodní korporace, nikoli označení živnosti. Společníci či členové obchodní korporace tak ve vztahu k výčtu oborů činnosti v příloze č. 4 živnostenského zákona zpravidla určí některé z vypočtených oborů činnosti. Tyto budou do obchodního rejstříku zapsány jako předmět podnikání nebo činnosti korporace. Je-li ve společenské smlouvě (stanovách) uveden a případně i do obchodního rejstříku zapsán jako předmět podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, odporuje tento zápis zákonu a je třeba zjednat nápravu,“ uzavírá NS.

Pokuta až sto tisíc

Zákon o obchodních korporacích vyžaduje, aby zakladatelské právní jednání (společenská smlouva, stanovy) obsahovaly „předmět podnikání nebo činnosti“ dané obchodní korporace. To se potom přejímá i do zápisu korporace do obchodního rejstříku, uvádí místopředsedkyně ČAK Monika Novotná. Valná většina korporací má jako předmět podnikání zapsánu tzv. volnou živnost, tedy „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“. K této volné živnosti je vydáno nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, které v příloze 4 pod body 1.-81. příkladmo uvádí, jaké činnosti mohou být náplní volné živnosti, pod bodem 82. uvádí zbytkovou klauzuli „ostatní“. V usnesení ze dne 12. 5. 2021 sp. zn. 27 Cdo 3549/2020 je zakladatelské právní jednání, které neobsahuje konkrétní činnost, ale pouze volnou živnost, neplatné pro neurčitost.
„Znamená to, že by všechny obchodní korporace, které mají živnostenský list na tzv. volnou živnost a toto mají uvedeno též ve společenské smlouvě a stanovách, a současně též v obchodním rejstříku, měly zkontrolovat, zda při ohlášení živnosti ohlásili i předmět podnikání s uvedením oborů činností podle přílohy č. 4 nařízení vlády č. 278/2008 Sb., případně toto ohlášení doplnit o obory činnosti živnosti volné, které provozují, změnit společenskou smlouvu nebo stanovy tak, aby odpovídaly požadavku určitosti ve smyslu stanoviska Nejvyššího soudu, tedy konkretizovat předmět podnikání v souladu s přílohou č. 4 nařízení vlády 278/2008 a požádat o změnu zápisu v obchodním rejstříku,“ vysvětluje Novotná, podle níž rejstříkové soudy by mohly tyto skutečnosti začít prověřovat i z moci úřední a vyzvat korporace k doložení listin potřebných pro zápis předmětu podnikání do obchodního rejstříku. Pokud by korporace takovou výzvu dostala a nesplnila ji, vystavuje se riziku pořádkové pokuty až ve výši 100.000,- Kč.
V každém případě lze očekávat, že pro futuro nebudou soudy ani notáři zapisovat do obchodního rejstříku korporace, které nebudou mít společenskou smlouvu (stanovy) dostatečně určitou, pokud jde o vymezení předmětu podnikání, uzavírá advokátka.

Foto: Pixabay

Zdroj: Dušan Šrámek