David F. Hecl za největší superstar, kterou měl tu čest vézt, považuje Ringo Starra, bubeníka skupiny The Beatles. Vezl ale také i prince Harryho nebo Karla Gotta. Je ale také prvním českým pilotem, který pilotoval největší letadlo světa.

Rozhovor s DAVIDEM F. HECLEM, jediným Čechem, který pilotoval největší dopravní letadlo světa – Airbus A380 u dvou světových leteckých společností Emirates a Korean Air.

Co se vám jako pilotovi s dlouholetou zkušeností vybaví, když někdo řekne, že v tom někdo pěkně lítá?

Když někdo pěkně lítá, tak je to správná věc (smích).  Abych odpověděl na vaši otázku – do nepříjemné situace se můžete dostat i při lítání. Dobrý pilot se pozná podle toho, že i v takové situaci zachová chladnou hlavu, správně zhodnotí, co se právě děje, a poté na základě všech dostupných informací a zkušeností udělá takové rozhodnutí, které vzniklou situaci vyřeší a let dokončí bezpečně a pohodlně pro všechny osoby na palubě.

Kdo a co vás přivedlo k létání?

Pamatuji si, že u nás v dětském pokoji visel model ruského nadzvukového letadla TU-144. To bylo moje vůbec první setkání s letectvím. Můj táta s námi lepil modely letadel a při návštěvách našich příbuzných v Praze jsme nikdy nevynechali návštěvu ruzyňského letiště. Ten rámus tehdejších proudových motorů mi zní v hlavě dodnes. Zásadní krok k mojí kariéře nastal v posledním ročníku gymnázia, kdy jsem se přihlásil na Vysokou školu dopravy a spojů v Žilině, dnešní Žilinskou Universitu, obor provoz a ekonomika leteckého provozu. Po prvním ročníku na základě studijních výsledků jsem byl vybrán na pilotní směr a dnes vím, jak moc se mi píle při studiu vyplatila. Piloti vlastně nikdy nepřestanou studovat nové věci, a tehdy na vysoké školy to byl začátek toho nikdy nekončícího samo vzdělávání.

Jaké byly vaše pocity, když jste poprvé usedl do kabiny letadla?

Poprvé jsem usedl do cvičného Zlínu Z42 na Vysoké škole dopravy a spojů v Žilině, dnešní Žilinské Universitě. Bylo to v červenci roku 1990, nicméně si stále pamatuji ten ohlušující zvuk řadového invertního šestiválce. Tenkrát jsem se toho až lekl. Dnes je to pro mne úsměvná vzpomínka na samý počátek mojí letecké kariéry a dnes už ten zvuk motoru vnímám jako lahodné pohlazení pro leteckého nadšence.

Stal jste se jako první Čech kapitánem na Airbusu A380, největšího letadla na světě, u dvou světových leteckých společností. V čem je pilotáž specifická oproti běžným letadlům?

Na první pohled se může zdát, že Airbus A380 je nemotorné velké letadlo. Ale opak je pravdou. Skvěle se ovládá, přesně provádí příkazy pilotů a moji kolegové by určitě souhlasili, když povím, že obr, či chcete-li velryba, A380 se ovládá jako letadlo mnohem menších rozměrů. Co je jiné při letech Airbusu A380 je počet cestujících na palubě a s tím spojené problémy. Jestliže máte na palubě až 655 osob, což jsem měl na jednom letu z Dubaje do Prahy, ve srovnání se 120 cestujícími na palubě Airbusu A320 třeba na lince z Prahy do Paříže, tak tím máte více než pětkrát větší předpoklad, že se stane něco právě těm cestujícím. Airbus A380 nemůže díky své velikosti přistát na každém letišti, na kterém mohou přistávat menší letadla. Takže pilotování je podobné jako u menších letadel, avšak samotné provedení a organizace letu je ten největší rozdíl.  A to musí brát každý kapitán Airbusu A380 do úvahy.

Jak se jednoduše člověk může vyznat ve všech páčkách a budících v kokpitu letadla?

Jednoduše se v tom všem vyznat musí. Rozumím tomu, že na první pohled to vypadá jako nečitelná změť všeho možného. Všechny ty páčky a budíky mají v kokpitu svoji logiku a správné místo, takže vyznat se v nich je velice intuitivní. Na každý typ dopravního letadla prochází piloti intenzivním tzv. typovým výcvikem, kde se postupně seznámí se vším, co mají nejen v kokpitu k dispozici.

Létal jste u společností Emirates a Korean Air. To jsou dvě odlišné kultury. Jaká jsou u nich specifika oproti evropským společnostem?

Obě společnosti a jejich kultury jsou velice odlišné od evropských společností. U Emirates najdete v nejvyšších pozicích místní obyvatele a Angličany a Korean Airu převážně Korejce. Složení vedení těchto společností taky určovalo jejich kulturu, takže můžete hned na první pohled vidět ten velký rozdíl. Oběma jsem velice vděčný za příležitost pro ně pracovat. Tyto příležitosti mě obohatily o mnohé, daly mi velký rozhled, zbavily mě ostychu při jednání se zahraničním kolegou, naučil jsem se skvěle anglicky, což je jazyk používaný v letectví, a plně respektovat zvyklosti různých národů a náboženství. Je to obohacení na celý zbytek života a každému bych takou skvělou příležitost přál.

Viděl jste mnoho míst světa. Kde se vám nejvíce líbilo a proč?

New York, Sydney, Los Angeles a mohl bych pokračovat. Ale tato tři města mě v paměti utkvěla nejvíce. Jsou každé jiné, a přece mají jednu věc společnou – jsou velice originální. Nemůže se vám stát, že by vám z jejich návštěv něco splývalo. V New Yorku jsem se rád procházel po Central Parku, sednul jsem si na Strawberry Field na lavičku a poslouchal místní muzikanty hrající melodie od Beatles. Broadway mě poté přivedla zpět k hotelu. Sydney a jeho Opera je místo, kde se skvěle odpočívá a nasává pozitivní energie z toho kouzelného pohledu. A když jsem chtěl i sportovat, tak přilehlá botanická zahrada byla skvělá volba. Los Angeles nabízí tolik různých aktivit, že by si jeden ani nevybral. Při svých pobytech jsem si užíval buď vyjížďky na kole po pláži anebo později při letech s Korean Air lenošné procházení se po Downtown.

V letadle jste zažil mnoho různých situací. Která byla nejkritičtější a která naopak nejúsměvnější?

Ta nejkritičtější byla na mém přezkoušení za letu na kapitána Boeingu B737 u ČSA. Letěli jsme z Helsinek zpět do Prahy, a když jsme před přistáním vysunuli podvozek, tak nám kontrolka vysunutí podvozku ukazovala, že na jedné straně není podvozek vysunut a zajištěn. Museli jsme přiblížení na přistání přerušit, kroužit nad letištěm a připravit se na možné přistání bez jedné podvozkové nohy. Naštěstí šlo jen o vadnou indikaci a přistání proběhlo bez potíží. Na tom letu jsem si vybral svůj „špatný den“, protože pokračování mojí kapitánské kariéry se odehrává bez kritických situací.

A ta nejúsměvnější? Těch bylo naštěstí mnohem více než těch kritických. Dopravní lítání možná působí jako velice seriózní povolání, což i je. To ale neznamená, že se na palubě nevtipkuje a že se nedá zažít něco veselého či úsměvného.

Jak vidíte současné problémy v letecké dopravě, způsobené pandemií covidu?

Covid změnil, a ještě změní leteckou dopravu zásadně. Před pár dny jsme si připomněli dvacáté výročí 11. září, a to změnilo leteckou dopravu od základů. Letecká doprava stále hledá cestu, jak se všemi opatřeními popasovat.  Tato opatření se navíc mění velmi často, a to letecká doprava nemá vůbec ráda. Nákup letadel a plánování linek se provádí dlouho dopředu. Dnešní doba nejistoty je brzdou rozvoje letecké dopravy a letecká doprava tak musí hledat nové cesty.

Jak se udržuje pilot v dobré fyzické a psychické kondici?

Dobrá psychická a fyzická kondice je pro piloty velice důležitá. A jedna ovlivňuje tu druhou. Miluji sport a celý život ho provozuji. A u lítání se tato záliba náramně hodí. V Dubaji jsem hodně běhal, hrál squash a plaval. Díky skvělé fyzické přípravě jsem pak cítil i psychickou pohodu. A když jsem byl u Korean Airu, tak jsem využíval každou příležitost, kdy jsem mohl jít do posilovny anebo si v Seoulu na hotelu zaplavat.

Letiště ve světě bývají různá. Jak se pilot může připravit na to či ono konkrétní letiště?

Při letu na neznámé letiště se piloti většinou připravují samostudiem. Za použití leteckých map anebo studijních materiálů, papírových či elektronických, které pro tyto účely připravují letecké společnosti. Avšak některá letiště, jak je třeba Innsbruck nebo letiště na Seychelách, vyžadují speciální výcvik na simulátoru.

V současné době vám vychází kniha rozhovorů s vámi. Můžete nám ji v krátkosti představit? Co v ní čtenář najde?  

Proč hladké přistání není úplně dobré? Mají piloti rádi potlesk? K čemu jsou na palubě pouta a k čemu sekyrka? Kdy se cestujícím neříká úplná pravda? Jací pasažéři byli princ Harry či Karel Gott? Jak se převážejí zvířata, orgány, zlato nebo lidské ostatky? Kde piloti při dlouhém letu spí a co jedí? Co všechno je na palubě trestné a proč se na toaletách nemůže provozovat sex?

Čekají vás témata vážná i nevážná. Odborná i laická. Dojde na turbulence, nouzová přistání, únosy i zdravotní problémy na palubě. Na své si přijdou letečtí znalci i ti, které létání jen baví. A vlastně i ti, kteří se ho zatím bojí. Otázky mi kladl novinář Martin Moravec, jehož předchozí knižní rozhovor s neurochirurgem Vladimírem Benešem byl oceněn v anketě Kniha roku.

Létáte již více než třicet let. Šel byste do toho znovu? 

Určitě bych do toho zase šel. Profesionální lítání je náročné. Díky spojení Emirate a Korean Air jsem obletěl zeměkouli kolem dokola oběma směry, takže jsem si užil všechna časová pásma a jejich střídání během velmi krátké doby. Ale tu zkušenost a poznání, které mi lítání pro tyto dvě světové letecké společnosti dalo, bych za žádnou jinou práci nevyměnil.

Děkuji za rozhovor.

Foto: Poskytnuto Davidem F. Heclem

Zdroj: Pavel Veselý