Již 26. září proběhnou v Německu volby do spolkového sněmu. Česká média se zatím z většiny zaměřují na to, kdo se stane nástupcem Angely Merkelové, z ekonomického hlediska je však daleko důležitější jiná otázka. Budou němečtí zelení součástí budoucí vládní koalice?

Nejprve je nutné podoktnout, že v těchto volbách nejde o změnu celkového paradigmatu německé politiky. Jedinou stranou, která by chtěla změnit trajektorii německé politiky, je Alternativa pro Německo, se kterou však ostatní strany odmítají spolupracovat. Německo tedy i nadále bude jedním z čelních propagátorů současné zelené politiky celosvětově i v rámci EU. Co se však může vstupem zelených do vlády podstatně změnit, je tempo a razance provádění zelených změn.

Pokud se podíváme do předvolebních slibů zelených, vidíme tam například návrhy na razantní zvýšení tempa snižování emisí (o 70 % v roce 2030 oproti plánováním 55 %), rychlejší konec využívání uhlí atd. V ekonomické oblasti pak zvýšení daní, minimální mzdy či důchodů. V oblasti zahraniční politiky se zelení dosti liší od současné vlády mnohem nepřátelštějším postojem k Rusku a Číně, konkrétně například odporem vůči projektu Nord Stream 2. Co se týče postoje k EU, jsou zelení velkými zastánci posilování pravomocí EU a eventuálního vzniku Evropské federace.

Jak již bylo nastíněno výše, vláda, na které by se podíleli zelení, by neznamenala revoluci, nýbrž spíše zvýšení důrazu na témata, která německá vláda již v současnosti prosazuje. Pro některé sektory české ekonomiky by takováto vláda byla špatnou zprávou. Je také otázkou, zdali by vzhledem k postoji velké části Čechů k politice EU nedošlo k dalšímu prohloubení skepse k Evropské unii.

Do jaké míry bude případně program zelených splněn, závisí jak na jejich vlastním volebním výsledku, tak na výsledné koalice. Obecně se dá říci, že nejvíce radikálně by pravděpodobně vystupovala vláda levice (SPD, Linke + zelení). Naopak případná účast CDU nebo FDP by asi činnost zelených částečně mírnila.

Foto: Pixabay

Zdroj: Michal Hejl