Nad částí programového prohlášení hnutí Přísaha, ve kterém kritizovalo kontrolní praxi České advokátní komory, se zamýšlí ve svém komentáři místopředseda ČAK Tomáš Sokol.

1)           Proč si parta policejních dezertérů do svého volebního programu zakomponovala změnu kontrolního systému České advokátní komory je nejasné, ale na druhou stranu je to jejich věc. Totéž ale nelze říci o nepravdivých tvrzeních, na nichž postavili své předsevzetí vylepšit kontrolní systém ČAK.

2)          Jak již bylo konstatováno v reakci představenstva České advokátní komory, tvrzení Přísahy o stovkách stížností, které denně přicházejí na činnost advokátů a které Komora nevyřizuje, protože advokáti drží při sobě je lež, a rovnou lze použít i adjektiva „sprostá“.

3)           Česká advokátní komora v současné době eviduje přes 13 000 advokátů a přes 3000 koncipientů. Ti všichni poskytují právní služby fyzickým a právnickým osobám. Jako v kterémkoliv jiném odvětví poskytování služeb i zde se nutně musí vyskytnout zákazníci – klienti, kteří se domnívají, že jim služba nebyla poskytnuta kvalitně. A tedy reklamují, resp. si stěžují. Na rozdíl od jiných poskytovatelů služeb, kde reklamace uplatňují výhradně nespokojení zákazníci, v advokacii je situace poněkud jiná.  Nezřídka i ti, proti nimž advokáti zastupují, jsou podrážděni již jen tímto faktem nebo způsobem zastupování tak, že si také stěžují.

4)           Podstata kontrolního systému, jehož smyslem je pochopitelně dohled nad tím, aby advokáti a advokátní koncipienti neporušovali své povinnosti, vychází z faktu, že až na výjimky tvořené stížnostmi na vystupování advokátů na veřejnosti mimo rámec poskytování právní služby, jde ve všech ostatních případech o záležitosti, u nichž významnou roli hraje povinná mlčenlivost advokáta. Povinnou mlčenlivost musí mít tedy i ti, kteří stížnosti vyřizují. A také problematice rozumět. Tedy logicky zase advokáti. A výsledky jsou poměrně diskrétně sdělovány. Asi by nebudilo velké nadšení, kdyby si například protistrana v soudním sporu stěžovala na postup právního zástupce druhé strany, načež v rámci vyřízení této stížnosti by obdržela podrobný rozbor postupu advokáta, včetně toho, jaké pokyny dostal a případného závěru, že v intencích těchto pokynů a svých povinností se advokát nedopustil ničeho závadného.

5)           Představa, že advokáti tvoří jednolitou masu semknutou navenek proti stěžovatelům, je holý nesmysl. To snad platilo u některých policejních složek, a proto kontrolu prováděl vždy orgán, na policii nezávislý.  Na rozdíl od policistů jsou ale advokáti současně i konkurenty na trhu poskytování právních služeb. Velice dobře si uvědomují, že přehlížení advokátních deliktů je do budoucna může hospodářsky poškodit. Minimálně ztrátou důvěryhodnosti celé advokacie. Jako příklad uvedu porušení povinné mlčenlivosti advokáta nebo zpronevěru peněz, svěřených klientem advokátovi. Je vyloučeno, že by kontrolující advokát byl ochoten přehlédnout takovýto delikt jen proto, že kontrolovaný je kolega. Proto také kontrolní systém advokacie funguje velmi dobře. O tom svědčí i to, že si Přísaha musela nejdříve zcela vymyslet problém s kontrolou, tedy stovky stížností denně, protože na reálný problém nejsou schopni poukázat v důsledků jeho neexistence.

6)           Začnu od toho, čím začíná vylepšovací představa Přísahy, tedy počtem stížností. Ročně jich advokacie eviduje cca 1 100 – 1200 (viz přiložená statistika č.1) V roce 2020 bylo stížností konkrétně 1 100, z toho 97 opakovaných. Což je také specialita advokacie, protože někteří stěžovatelé si odmítají nechat vymluvit, že se advokát dopustil něčeho protiprávního.

7)           Dojde-li aparát k závěru, že stížnost není zcela nesmyslná (jak patrno, takových nesmyslných nebo zcela evidentně nedůvodných je několik set ročně) a nelze zcela vyloučit, že advokát porušil své povinnosti, předá věc kontrolní radě, která rozhodne o tom, zda bude podána kárná žaloba. Kolik věcí to je takto předáno, je patrné ze stejné statistiky.

8)           Fungování kontrolní rady je patrné ze statistiky č.2.

9)        Počty kárných žalob se v uplynulých letech poněkud mění, ale v průměru jde asi o 150 žalob ročně (viz statistika č.3). Kontrolní rada, jak již také bylo konstatováno, je složena z advokátů, volených sněmem České advokátní komory a jinak na nikom a na ničem nezávislých. Členů kontrolní rady je 70 (viz § 46 zákona o advokacii) a už sám tento počet zcela vylučuje Přísahou tvrzený pakt o krytí deliktů spáchaných advokáty nebo advokátními koncipienty.

10)         O kárných žalobách pak rozhodují kárné senáty, které jsou opět složeny z advokátů, volených na sněmu České advokátní komory do kárné komise nebo odvolací komise. Kárná komise má celkem 83 členů (viz § 47 zákona o advokacii) a ti jsou voleni stejně jako členové kontrolní rady a jsou i stejně nezávislí. Z členů kárné komise jsou sestavovány tříčlenné senáty, mimo jiné s přihlédnutím k tomu, aby členové senátu a kárně obvinění nebyli blízkými kolegy a pokud možno, aby se vůbec neznali. Ani u členů kárných senátů nepřichází v úvahu nadržování žalovaným kolegům. A pro úplnost, odvolací kárná komise má 11 členů.

11)         Až na výjimky pracují kárné senáty a případně odvolací kárné senáty poměrně velmi svižně. Řízení se protáhne tam, kdy advokát po pravomocném skončení kárného řízení, s jehož výsledkem není spokojen, ještě podá správní žalobu.

12)         Z těchto zhruba 150 kárných žalob, ročně podávaných, byly k červenci 2021 do roku 2014 vyřízeny všechny věci, tedy celý nápad. Počínaje rokem 2015 jsou některá kárná řízení ještě v běhu, což je asi zcela logické v případě roků 2019 a 2020, za které je doposud nevyřízeno zhruba 200 věcí a zbytek, do celkového počtu doposud nerozhodnutých věcí 248, představují nedodělky z let 2016 až 2018. Mezi tyto nedodělky ovšem patří i věci, v nichž již bylo rozhodnuto na prvém stupni, ale věc není pravomocně skončena právě pro podané odvolání. Takových věcí je 73. Celkově za roky 2009 až 2020 bylo pravomocně rozhodnuto 1367 kárných žalob.

13)         Pro úplnost pak přidávám údaje o mimosoudním řešení spotřebitelských sporů (statistika 3) jichž bylo v roce 2020 řešeno 40, v roce 2019–23, v roce 2018–31 a v letech 2016 až 2017–44. Jde o novinku na ochranu spotřebitele, tedy jakési speciální reklamační řízení, k jehož iniciace může sloužit právě stížnost. K řešení těchto sporů byla pověřena Česká advokátní komora dne 5. 2. 2016 Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR. V roce 2020 bylo z celkově přijatých 40 stížností 13 vzato zpět, 12 vyřešeno dohodou a vysvětlením, ve zbytku jde o klasický spotřebitelský spor, obvykle v souvislosti s tzv. palmární žalobou, tedy s žalobou advokáta proti bývalému klientovi o zaplacení sjednané odměny a v 15 případech jde o odpor, v němž je tvrzeno, že advokát svým postupem způsobil klientovi škodu.

14)         Česká advokátní komora neeviduje žádnou kritiku zaměřenou na její kontrolní systém a už vůbec ne na to, že by se advokáti navzájem kryli. Dost zásadním ukazatelem funkčnosti celého systému je fakt, že ministři spravedlnosti, kteří by měli možnost v případě zjištěných pochybení u advokáta sami iniciovat kárné řízení, tuto možnost prakticky vůbec nevyužívají. Asi stěží by tomu tak bylo, kdyby měla pravdu Přísaha, a skutečně se na Českou advokátní komorou denně obracely stovky lidí, jejichž stížnosti by nebyly vyřizovány.

15)         A úplně na závěr, Přísaha nedokázala ani vypátrat, že statistické údaje jsou volně dostupné na webové stránce ČAK.

https://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=10244,

https://www.cak.cz/assets/komora/stiznosti-na-advokaty.pdf

 

TOMÁŠ SOKOL, místopředseda ČAK

Foto: Pixabay

Zdroj: Tomáš Sokol