Přestože krize v souvislosti s pandemií Covid-19 měla vliv na příjmy a finanční situaci Čechů, do dluhů kvůli ní ve většině případů nespadli. Zadlužení z důvodu koronavirové krize potkalo pouze desetinu ekonomicky aktivní populace v Česku.

Nejčastějším důvodem přitom byly běžné životní výdaje a spotřeba, ve čtvrtině případů pak zdravotní výdaje. Ty byly také během pandemie nejčastějším výdajem Čechů obecně, za zdraví utrácelo čtyřicet procent z nich. Druhým nejčastějším výdajem byla spotřební elektronika, kterou si navzdory krizi pořídila třetina Čechů. Vyplývá to z průzkumu skupiny EOS, který se zabýval vlivem koronavirové krize na finanční situaci obyvatel v Česku a ve vybraných evropských zemích.

Dluhová krize v Česku se prozatím odkládá

Navzdory pandemii se dluhy vyhnuly čtyřem pětinám Čechů. Kvůli krizi se zadlužilo třináct procent z nich a nejčastěji se jednalo o částky do dvacet šest (čtyřicet dva procent), resp. šedesát pět tisíc (dvacet osm procent). „Část Čechů se sice během krize zadlužila, ale ve dvou třetinách případů se jednalo o relativně nízké částky. Koronavirus tak neovlivnil finanční situaci většiny českých domácností do té míry, aby si musely vzít půjčku. Svou roli mohlo sehrát pochopitelně i omezení některých výdajů a obezřetnější hospodaření s penězi. Každopádně nízká míra zadlužení v důsledku krize je z hlediska finanční zodpovědnosti Čechů dobrá zpráva,” hodnotí situaci Vladimír Vachel, jednatel inkasní agentury EOS KSI. Pokud si Češi byli nuceni kvůli koronavirové krizi půjčit, nejčastěji šlo o pokrytí běžných výdajů a spotřeby, uvedlo to šedesát procent dotázaných. Třetina si musela půjčit prostředky na nájem nebo na náklady spojené s vlastním bydlením.

Část Čechů neměla finance na zdravotní péči

Během koronavirové krize vévodilo výdajům zdraví, dvě pětiny Čechů za něj utrácely nejvíce a pro dvacet pět procent z těch, kteří si kvůli krizi půjčili, bylo důvodem zadlužení. Za zdravotní výdaje výrazněji utrácela věková skupina 50+, kde měl tyto náklady každý druhý. Více za zdraví platili i lidé žijící v partnerských vztazích a také rodiny s dětmi, během pandemie za něj utrácely více než dvě pětiny z nich. „Jelikož koronavirová situace ohrozila zejména zdraví lidí, dávají zvýšené výdaje v tomto segmentu smysl. Určitě je ale varovným signálem, že se kvůli tomu část obyvatel zadlužila. A to přesto, že situace může být způsobená i výpadkem příjmů a následnými potížemi při placení pravidelných zdravotních výdajů jako je nákup léků či například rehabilitace,” říká Vachel.

Za elektroniku Češi utráceli i během krize

Zdraví nebylo jedinou výraznou položkou na seznamu výdajů, téměř čtvrtina Čechů si během krize pořídila nové domácí spotřebiče. Nakupovaly je hlavně rodiny s dětmi, spotřebiče do domácnosti si pořídila třetina z nich. Ještě častěji ovšem Češi během krize kupovali spotřební elektroniku, kterou si jich během pandemie pořídilo třicet tři procent. Za spotřební elektroniku výrazně častěji utráceli muži, uvedly to dvě pětiny dotázaných, zatímco mezi ženami pouhá čtvrtina. Častěji nakupovali spotřební elektroniku také lidé žijící v partnerském svazku a rodiny s dětmi. Téměř čtvrtina Čechů měla výdaje spojené s nákupem nábytku či jiného vybavení domácnosti. Také tyto položky častěji pořizovali muži a rodiny s dětmi. Domácnosti v Česku se vylepšovaly nejen vybavením, ale i menšími rekonstrukcemi. Za renovace utrácela čtvrtina ekonomicky aktivních Čechů. Nejčastěji se do úprav pouštěly rodiny s dětmi, naopak nejméně času jim věnovali tzv. singles.

Foto: Pixabay

Zdroj: MDWorks