Autor: Andrej Babiš (ANO)

Stanovisko vlády: neutrální

Datum předložení: 26. 5. 2021

Hodnocení: EM: 30%

Růst důchodů o 300 korun nad zákonnou valorizaci přijde zhruba na deset miliard korun. Zmrazení platů ústavních činitelů přinese úsporu cca 650 milionů. A tak je to s hospodařením státu v poslední době pořád. Na uspořenou korunu obratem více než deset korun utratí.

Ještě loni to vypadalo, že dluhové brzdy (zadlužení padesát pět procent HDP) dosáhneme za devatenáct let. Ministryně financí, která se do historie zapíše jako Alena Šílená, roztočila výdaje takovým tempem, že státní finance k ní dorazí už za tři roky a podle dosavadního průběhu vyjednávání o rozpočtu na příští rok nejspíš ještě dřív. Ale zpět k platům našich ústavních činitelů.

Boj proti růstu platů ústavních činitelů je stejně populární jako boj proti korupci. A nutno říci, že skoro stejně úspěšný. Úprava platů našich činitelů byla v roce 1995 přijata s myšlenkou, aby politici o svých platech nerozhodovali sami. Opak se stal pravdou. Nyní platí už 36. verze zákona, a pokud nebude přijata do konce roku další novela, hrozí v příštím roce navýšení platových základen nejméně o 5,9 procenta, což podle autora nelze považovat za přijatelné. Kromě dalšího zmrazení platů v roce 2022 přináší návrh i nový mechanismus jejich růstu v letech následujících, bohužel však způsobem předem odsouzeným k neúspěchu.

Rozmrazování platů se i v minulých letech ukázalo jako větší oříšek než platová stopka.

Bez brzdného mechanismu totiž dochází k jejich skokovému růstu. V letech 2015 až 2018 proto byla do zákona přidána pasáž, kterou se snížil platový koeficient pro rok 2015 na 2, 25 násobek, aby se v následujících letech postupně zvyšoval zpět na 2, 5 násobek v roce 2018. Už v roce 2021 ale došlo k zafixování platů pevně stanovenou částkou, a to na úrovni předchozího roku. Nesystémové zásahy do zákona s platností na jeden rok logicky vyvolávají potřebu dalších zásahů v roce příštím, a to je situace, v níž se nacházíme právě teď.

Návrh poslance Babiše na novelu zákona o platu představitelů státní moci, ke kterému vláda oficiálně zaujala neutrální, ve skutečnosti však spíše zamítavý postoj, je bohužel především další záplatou na příští rok. Za paragraf, stanovující platovou základnu pro rok 2021 ve výši 84 060 korun pro politické představitele a 100 872 korun pro soudce, se přilepí další, který tutéž platovou základu pro obě skupiny ústavních činitelů stanoví i pro rok 2022. Dostáváme se přesně do té situace, které měl zákon zabránit: Politici si každoročním hlasováním určují výši platu, což je špatně bez ohledu na to, zda si jej zrovna zvyšují nebo snižují.

Kromě fixního určení platové základy na předloňské úrovni Babišův návrh upravuje i způsob stanovení platové základny od roku 2023. Zabránit skokovému nárůstu platů po jejich rozmrazení v roce 2023 má nový způsob jejich výpočtu. Platová základna se má počítat jako součin platové základny stanovené na minulý kalendářní rok a indexu růstu průměrné nominální měsíční mzdy zaměstnanců v národním hospodářství za předminulý kalendářní rok. Stručně řečeno: Už ne dva a půl nebo trojnásobek krát průměrná mzda, ale platová základna z loňska krát index růstu průměrné mzdy v předminulém roce.

Fór je v tom, že loňská platová základna v roce 2023 bude ta z roku 2020, kterou Babišův návrh zvýší o nárůst mezd zaměstnanců v národním hospodářství v roce 2021. No neber to, když jsi miliardář a beneficient svěřenského fondu. Největší potíž návrhu ale není v tom, že by se politikům a další představitelům fakticky snížil plat. Poslanci i Senátoři si to tradičně vynahradí příplatky za funkce, které v obou komorách raší jako houby po vydatných deštích. Máme zde však řadu rozhodnutí Ústavního soudu, v nichž je jasně vysvětleno, že platy soudců snižovat nelze, neboť jsou součástí garance nezávislosti soudní moci.

Ministerstvo spravedlnosti vládu upozornilo, že navrhovaná úprava odměňování soudců vylučuje vyrovnat v budoucnu účinky zmrazení zrychleným nárůstem odpovídajícím v mezidobí nastalému růstu průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství. Jednalo by se o reálné a trvalé snížení výše platu soudců, rozdíl by činil bezmála šest tisíc korun měsíčně, ročně více jak sedmdesát tisíc korun. Návrh je tak podle všeho neústavní a Ústavní soud by jej s pravděpodobností hraničící s jistotou zrušil.  Jisté ovšem je, že by k tomu došlo až po volbách, což v předvolební vlně populismu nic neznamená.

Foto: Pixabay