e-news.cz - kurzy
Reklama

Společenské hry lidi spojují, učí je vyhrávat i přijmout porážku, fyzické hračky učí děti vnímat reálný svět.

22.05.2021, Autor: Renáta Lucková

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Společenské hry lidi spojují, učí je vyhrávat i přijmout porážku, fyzické hračky učí děti vnímat reálný svět.

Podnikat začal ještě před revolucí v roce 1989 s malou elektronikou. Hračky z dětství se mu protnuly i do dospělosti. Firmu s hračkami, stavebnicemi a společenskými hrami založil v roce 1993, dnes má obrat přes 100 milionů korun. V roce 2010 zachránil a doslova vzkřísil z popela slavnou postavičku Igráčka, kterou znal skoro každý kluk. Loni zase odkoupil většinový podíl od výrobce českých autodráh. Snaží se legendární hračky, stavebnice a hry zachránit i pro budoucí generace.


Rozhovor s MIROSLAVEM KOTÍKEM, jednatelem a majitelem firmy Efko-karton s.r.o.
Na trhu jste téměř třicet let? Jak vzpomínáte na začátky firmy? Co vás vedlo k rozhodnutí založit firmu?
Je to již přes třicet let. (smích) Byly to pionýrské začátky. „Podnikat“ jsem vlastně začal již v roce 89 na základě Nařízení vlády č. 1/1988 Sb. tzv. „povolení Národního výboru“. Byl jsem zapálený do elektroniky, a tak jsem v minisériích vyráběl, a následně pomocí inzerátů prodával různou, v té době na trhu chybějící, drobnou elektroniku. V roce 1990 se ale vše uvolnilo a mohlo se začít podnikat opravdově. Bylo to ale obrovské nadšení snoubené s absolutní nezkušeností.
Jak se za dobu od Sametové revoluce změnil trh her a hraček?
Změnil se od základu. V první fázi vystřídaly kvalitní, ale okoukané tuzemské hračky první dovozy z Číny. Velmi často byla kvalita těchto dovážených hraček naprosto katastrofická. Navíc vzhledem k tehdejším platům neskutečně drahá. A o ty kvalitní tuzemské nebyl zájem. Postupně ale zákazníci začali procitat a také se jim začal postupně zvyšovat příjem. Začali si více vybírat a postupně vzali na milost i některé tuzemské hračky výrobců, kteří přežili prudký pád zájmu.
Koncem osmdesátých let a v devadesátých letech byly hitem hry Dostihy a Monopoly.  Dá se říci, že mohly pomoci k rozvoji podnikatelského myšlení v ČR, kdy tady bylo čtyřicet let přerušeno podnikání a živnosti?
Zde možná spíš sehrála tuto úlohu hra Monopoly, ve které se skutečně mluví o obchodování. Dostihy sice byly jakousi kopií Monopolů, ale jejich prostředí je v podstatě sportovně sázkařské. Reálné podnikání je ale úplně o něčem jiném. Znamenalo skočit do neprobádané vody a naučit se rychle plavat.
Mají si dnes děti ještě kde hrát? Jak si hrají dnešní děti a čemu dávají přednost?
Již před koronavirovou krizí trávilo velké množství dětí svůj volný čas doma a u obrazovek mobilů nebo tabletů. To teď ještě vygradovalo, což dokládají i mnohé studie, které poukazují na raketový nárůst závislosti dětí na sociálních sítích a mobilních technologiích. V domácnostech to pak vypadá tak, že ačkoli jsou všichni doma, tak je každý ve své izolaci a virtuálním světě. Ale naštěstí si spousta rodičů uvědomuje, že to je špatná cesta. Projevuje se to i na zvýšeném prodeji společenských her. Náš claim je “EFKO – hračky jinak“. Skrze naše výrobky dáváme lidem možnost trávit smysluplně a hlavně spolu svůj čas. Právě desková hra je jedna z věcí, která je dokáže spojit a navíc i rozvíjet jejich postřeh, logické uvažování, jemnou motoriku…
V osmdesátých letech byla hitem stavebnice Merkur. Vy máte ve svém výrobním portfoliu špičkovou konstrukční stavebnici ROTO. Dnes se hodně hovoří, že chybí šikovní řemeslníci. Pomáhají vaše stavebnice i při výuce technických předmětů ve školách či odborných učilištích?
Před několika lety jsme se zúčastnili tendru Kraje Vysočina na dodávku stavebnic podporujících polytechnickou výchovu žáků na prvních stupních základních škol. Díky dobrému nápadu a flexibilitě našich vývojářů a výroby jsme nakonec tendr vyhráli. Zmodifikovali jsme naši stavebnici ROTO a uzpůsobili požadavkům Kraje, který měl vytvořené zajímavé metodiky. Vznikla tak stavebnice ROTO z Vysočiny. Kraj to měl dobře promyšlené, protože měl navazující vzdělávání i pro starší žáky, dokonce s přesahem na střední školy.
Zaměřujete se při vývoji hraček a her spíše na tradice, kreativní myšlení, tvořivou představivost a technickou a motorickou zručnost dětí nebo dáváte přednost trendům?
Trendy nesmíme při designování hraček opomíjet. Ale vždy klademe důraz na přidanou hodnotu výrobku. Proto při vývoji her spolupracujeme se speciálními pedagogy, vývoj konzultujeme s odborníky na danou problematiku. Důležité pro nás je také to, aby hračky a hry nebyly pouze výrobkem na jedno použití a sloužily i více generacím. Sám jsem vyrostl v rodině, kde se nic nevyhazovalo a byla snaha vždy všechno opravit. A tak přistupujeme i k našim produktům.
Lze i pomocí her a hraček pozitivně ovlivnit i psychický rozvoj a myšlení dětí? Co vše lze pomocí hraček, her a stavebnic ovlivnit u dětí malých i starších?
Nepochybně. Společenské hry mají tu úžasnou vlastnost, že lidi spojují. Učí je vyhrávat, ale také přijmout porážku. Fyzické hračky učí děti vnímat reálný svět. Když se vybourá virtuální autíčko ve hře na tabletu, tak stačí zmáčknout tlačítko „game over“. Když ale dítě rozbije fyzickou hračku, musí následovat její oprava… Stavebnice zase učí děti používat koncepční uvažování, rozvíjí jejich fantazii a konstrukční dovednosti.
Spolupracujete při vývoji vašich produktů také se školami, jeslemi a školkami či dalšími institucemi?
Máme několik spolupracujících organizací a jednotlivců, kteří nám dávají velmi důležitou zpětnou vazbu. Na základě jejich poznatků mnohdy i měníme koncept her. Chceme mít jistotu, že bude všechno fungovat tak, jak má.
Dají se vaše výrobky využít i při léčbě nemocí a zdravotních handicapů u dospělých?
Naše hry využívají například pracovníci Rané péče, logopedi, stacionáře. Mnohé to možná nenapadne, ale často jsou hry využívány i terapeuty v seniorských centrech a domech klidného stáří, kde pomáhají udržovat v kondici seniory, kteří také potřebují trénovat jemnou motoriku, paměť a vyplnit společné chvíle příjemnou činností.
Poznamenala poptávku po vašich výrobcích covidová pandemie a nouzový stav? Po čem byla největší poptávka?
Největší zájem jsme zaznamenali o naši limitovanou edici Igráčků s rouškou v rámci projektu „Pomáhej s Igráčkem“, který jsme vykopli hned v počátku epidemie. A jak jsem již řekl, vzrostl zájem o deskové hry. Vyrábíme je jak pod svou značkou EFKO, tak i zakázkově a míří prakticky do celého světa.
Mohou vaše produkty pomoci rodičům a školám podpořit děti v jejich rozvoji a psychice právě v době pandemie, kdy děti musely zůstat doma a ztratily sociální kontakty se svými vrstevníky?
Určitě. Udržet totiž pozornost dětí je jak pro rodiče, tak pedagogy čím dál větší oříšek. Právě hry pomáhají s koncentrací žáků. U hry se nebojí zapojit i děti, které jsou jinak spíše introverty a bojí se. Řada her „Hry pro předškoláky“ pak pomáhá rodičům připravit dítě do první třídy, případně má-li prvňáček mezery, pomáhají mu je dotáhnout.
Ovlivňují vývoj hraček i nové technologie a nové materiály? Jak se změní svět dětských her a hraček v budoucnosti?
To bezesporu ovlivňují. A to jak pozitivně, tak negativně. K čemu je hračka, do které se dají baterky a má v sobě naprogramovaný nějaký cyklus, který se opakuje. Dítě si takovou hračku párkrát zapne, hračka ho omrzí a leží v koutě, protože si s ní nemá jak hrát. Možná taková věc vypadá efektně, ale je v zásadě k ničemu. A jak se změní svět her a hraček je hlavně na nás rodičích. Pokud budeme chtít zodpovědně vychovávat děti, budeme se koukat po produktech, ze kterých kromě radosti budou mít i užitek.
S čím jste si vy jako malý kluk hrál nejraději? A dnes?
Když jsem byl malý, tak rozhodně nebylo na trhu tolik hraček jako dnes. Dost často jsme si je vyráběli sami nebo si hráli s věcmi, co ani hračky nebyly. Ale pokud bych měl vybrat jednu věc, která mě tehdy uchvátila, tak to byla autodráha a stavebnice Merkur. A shodou okolností se můj život s autodráhou protnul i nyní v dospělosti. Loni jsem totiž odkoupil většinový podíl výrobce českých autodráh a snažím se tuto legendární hračku zachránit i pro budoucí generace. Postupně autodráhu “tuníme“ a je to i taková hračka pro mne. Dost často jsem na firmě k vidění se šroubovákem a autíčkem v ruce – to je pro mne jakýsi relax a oddych, i když je to vlastně práce. Věřím, že podobně, jako jsme vzkřísili Igráčka, povede se vzkřísit i zájem o tuto skvělou technickou hračku.
Děkuji za rozhovor.
Foto: Poskytnuto Miroslavem Kotíkem
Zdroj: Renáta Lucková


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
Apogeo
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Reklama
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
Apogeo
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Reklama
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
Apogeo
e-news.cz - kurzy
Reklama
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
Apogeo
e-news.cz - kurzy
Reklama