Otázka místní příslušnosti, tedy tzv. exekutorská teritorialita, rozděluje odbornou veřejnost. Vyplývá to z ankety EM k sněmovnou schválené verzi Exekutorského řádu. Zatímco někteří tvrdí, že by zregulovala soutěž mezi exekutory, odpůrcům vadí nemožnost svobodné volby věřiteli. Ze dvou návrhů na její zavedení neprošel ani jeden, a rozhodnutí nyní závisí na Senátu.

„Hlavním cílem a faktickým důvodem vzniku novely exekučního a občanského soudního řádu bylo vyřešit problém vícečetných exekucí. V průběhu schvalování v Poslanecké sněmovně však neprošel žádný návrh upravující místní příslušnost soudních exekutorů, jejímž prostřednictvím by bylo možné mnohé systémové nedostatky exekučního procesu odstranit,“ kritizuje přijatou verzi prezident Exekutorské komory Jan Mlynarčík.

Princip jeden exekutor, jeden povinný (dlužník) tak zůstal nenaplněn, přičemž namísto toho poslanci zcela nepochopitelně schválili řadu pozměňovacích návrhů, které jsou nesystémové a často nesmyslné. Jedním z nich je podle prezidenta tzv. veřejnoprávní milostivé léto, na jehož základě bude možné zastavit exekuce veřejnoprávních věřitelů, pokud dlužník uhradí jistinu a nepatrnou částku na nákladech exekuce. Milostivé léto se negativně projeví v rozpočtech státu, obcí ale třeba i zdravotních pojišťoven, které v současné epidemické situaci vynakládají nemalé prostředky na léčbu, očkování a prevenci. „Změna se přitom má projevit pouze u exekucí vedených exekutory; stát si své exekuce (výkon rozhodnutí, daňové exekuce) ponechal beze změny. O tom, jak bude milostivé léto působit na poctivé dlužníky, kteří již vše zaplatili, ani nemluvě.“

Jak dále Mlynarčík uvádí, novela přináší další zbytečné omezování mobiliárních exekucí, které paradoxně povede k jejich většímu využívání. Zavádí se také téměř „prehistorické“ instituty, jako nákladné a zbytečné zasílání exekučního spisu na CD v době, kdy většina exekutorů je schopna zajistit dálkový přístup. A to nejsou jediné problémy novely, s nimiž se budou exekutoři, soudy a hlavně účastníci řízení těžko vyrovnávat, vypočítává. „Na všechny problémy spojené s těmito návrhy Exekutorská komora ČR vytrvale upozorňovala ještě před schválením novely. Nyní je třeba se soustředit na dosažení alespoň nějakých pozitivních změn při projednávání novely v Senátu. Je až zarážející, že i mnozí poslanci nyní obracejí zraky k Senátu, aby stav novely tak, jak ji schválila sněmovna, změnil a chyby napravil. EK  bude podporovat návrh na zavedení tzv. nepravé teritoriality dluhů vůči veřejnoprávním věřitelům.“

To že nebyla schválena místní příslušnost, vadí i místopředsedkyni Krajského soudu v Praze Martině Kasíkové. „Na novele oceňuji, že se jí podařilo vyřešit problém mnohaletých marných exekucí. Naopak mě mrzí, že neprošly snahy o teritorialitu a soustředění exekucí jednoho povinného u jednoho exekutora, tedy témata dlouhodobě podporovaná Soudcovskou unií.“

S částečnou, tzv, nepravou teritorialitou, která by se týkala pouze veřejnoprávních exekucí, by souhlasila i Hospodářská komora. „Nesouhlasili jsme se schválením výše uvedeného návrhu zákona, a uvítala bychom zcela novou a moderní úpravu exekučního řádu. Pokud by přesto měla být právní úprava aktuálně novelizována, doporučovali jsme schválit zejména pozměňovací návrh upravující tzv. nepravou teritorialitu, tento návrh byl však vzat zpět,“ konstatuje právní expertka HK ČR Lucie Vojtíšková.

Naopak byl schválen pozměňovací návrh Patrika Nachera a dalších týkající se omezení mobiliárních exekucí. Komora přitom vyjádřila svůj nesouhlas s nadměrnou regulací mobiliárních exekucí. Většina pozměňovacích návrhů nebyla ve třetím čtení schválena. „Hospodářská komora bude nadále monitorovat legislativní proces v Senátu, protože značná část poslanců se vyjádřila, že další změny budou prosazovat prostřednictvím svých kolegů právě tam.“

S jakoukoli formou teritoriality naopak nesouhlasí Česká advokátní komora. „Již delší dobu sílí snahy měnit zásadním způsobem postavení soudních exekutorů. Neuvážené zásahy do systému, který funguje, nepovažuje Česká advokátní komora za vhodné. Z tohoto úhlu pohledu považuje novelu exekučního řádu, jak ji schválila sněmovna, za rozumný kompromis,“ říká člen představenstva ČAK Michal Žižlavský.

Nejdůležitější je podle něj jednoznačné odmítnutí principu teritoriality, tedy tvrdého zásahu do způsobu přidělování práce jednotlivým úřadům. Současný koncept je založený na tom, že exekutoři působí jako podnikatelé. Znamená to, že svou činnost financují z příjmů, které dosahují volnou soutěží na celostátním trhu. Existují velké exekutorské úřady s mnoha zaměstnanci, které investují do svého rozvoje, i menší rodinné kanceláře. Podnikatelská motivace ziskem byla z historických důvodů zvolena záměrně, s cílem zvýšit efektivitu výkonu soudních rozhodnutí. „Když se ohlédneme zpět do minulosti, tak to byla reakce na neudržitelný stav, který u nás panoval před vznikem profese soudních exekutorů. Soudní výkon rozhodnutí tehdy nefungoval a dluhy se vymáhaly silou. Právě to bylo důvodem vzniku nové justiční profese, a bylo by chybou vracet se zpět.“

Hlavní výhodu současného pojetí exekucí představuje to, pokračuje Žižlavský, že se dluhy vymáhají právní cestou. Každý systém má samozřejmě svá úskalí. Poté, co exekuce začaly fungovat, začaly také z pochopitelných důvodů sílit tendence k větší ochraně dlužníků. To bylo namístě, ale jejich ochrana je již dnes dostatečná. Přinesl ji zákon o spotřebitelském úvěru a z novějších opatření chráněný účet dlužníka. „Podle mého názoru by bylo velkou chybou deformovat současné pojetí činnosti soudních exekutorů bez promyšlené koncepční náhrady. Ta je sice možná, ale měla by jí předcházet důkladná analýza ekonomických dopadů, a hlavně by měla být součástí dlouho chystaného nového procesního kodexu, civilního řádu soudního. Zbrklé změny systému cestou dílčích novel, jakou by bylo zavedení teritoriality, jen odstraňují ekonomický motor, který dnes exekuce pohání. Věřím, že Senát, ke kterému novela míří, nebude toto téma znovu otevírat.“

I podle prezidenta České asociace věřitelů Pavla Staňka je pro věřitele nepochybně dobrou zprávou, že zákonodárci nakonec nepodpořili žádnou z variant exekutorské teritoriality, která by zásadně zkomplikovala a snížila vymahatelnost práva. „Zásadně naopak nesouhlasíme s návrhem na omezení mobiliárních exekucí, který sněmovna schválila. S ohledem na opakované zvyšování nezabavitelných částek, omezení dražeb nemovitostí a další nedávné úpravy je právě tento způsob výkonu exekuce mnohdy jedinou šancí, jak se věřitel může dobrat svých peněz. Schválené omezení by navíc v praxi znamenalo výrazné prodloužení výkonu exekuce, což není žádoucí ani pro věřitele, ani pro dlužníky.“

Se zavedením místní příslušnosti by nesouhlasil ani Svaz měst a obcí.  „Bedlivě jsme sledovali projednávání novely exekučního řádu. Stejně jako u insolvenčního zákona Svaz sleduje problém z obou úhlů pohledu, obcí se samozřejmě dotýká zadluženost jejich občanů, zároveň je ale nutno říct, že jsou obce a obecní společnosti velmi často věřitelem, a to nikoliv svým rozhodnutím ale z důvodů neplacení např. místních poplatků, nájmů v obecních bytech, jízdném na MHD a pod,“ konstatuje Alexandra Kocková, zástupce komunikace Sekce organizace a marketingu Svazu měst a obcí České republiky.

Jak dále uvádí, vzhledem k počtu exekučních řízení, ve kterých jsou obce oprávněným, Svaz s velkou obavou sledoval návrhy na zavedení místní příslušnosti, tzv. teritoriality, jelikož ta by nutila obce rušit fungující spolupráce s osvědčenými exekutory, které si obce našly pro jejich efektivitu ale i šetrnost. Velmi nebezpečný i pro obce byl i návrh na zavedení principu jeden dlužník – jeden exekutor. I malé obce s minimálním úřednickým aparátem by musely komunikovat s desítkami různých exekutorů. „Jsme proto rádi, že tyto návrhy nebyly ve Sněmovně přijaty, stejně jako např. povinné zálohy, které kladou finanční nároky na oprávněné. Obce si přitom nemohou vybírat, zda budou pohledávky vymáhat, musí tak činit ze zákona. Navíc jaké jiné dluhy by měl být dlužník schopen platit, když ne ani ty bagatelní pohledávky. Svaz měst a obcí nicméně trápí částečná dluhová amnestie nazvaná navrhovateli jako tzv. milostivé léto, která odpouští část dluhů veřejnoprávních věřitelů. Obce budou na těchto pohledávkách tratit a náklady za ně nakonec zaplatí všichni občané. V tomto ohledu budeme apelovat na senátory, kteří se budou novelou ještě zabývat.“

Foto: Pixabay

Zdroj: Dušan Šrámek