Spotřebitelské ceny v eurozóně v březnu zrychlily svůj růst, tento vývoj ale v zásadě odpovídá očekávání.

Na úrovni 1,3 procenta je celková meziroční inflace nejvyšší od loňského ledna. Zrychlení cenového růstu v případě letošního března připadá zejména na pohonné hmoty a energie pro domácnosti.

Inflace v eurozóně v nejbližších měsících velmi pravděpodobně dále poroste, ECB ale dala jasně najevo, že bude hledět skrze letošní nárůst inflace a bude udržovat měnové podmínky uvolněné s cílem podpořit oživení ekonomiky.

 Meziroční inflace v eurozóně v březnu dle předběžných údajů vzrostla z 0,9 procenta na 1,3 procenta, což představuje nejsilnější meziroční růst spotřebitelských cen od loňského ledna.

Nejde o překvapivou zprávu: zejména ceny pohonných hmot a také nízká srovnávací základna představovaná vývojem spotřebitelských cen loni na jaře by měly vést k růstu celkové inflace v eurozóně i v dalších měsících.

Jádrová inflace, jenž nejlépe reflektuje domácí cenové tlaky, v březnu klesla na 0,9 procenta z meziroční úrovně 1,1 procenta zaznamenané v únoru.

ECB nárůst inflace pro další měsíce očekává, její odhad průměrné inflace pro letošní rok činí 1,5 procenta. ECB zároveň dává jasně najevo, že bude hledět skrze letošní nárůst inflace a nebude tedy zpřísňovat svou měnovou politiku. ECB očekává, že v roce 2022 se růst cenových tlaků zmírní a měnová politika v eurozóně se tak nadále soustředí na vytvoření podmínek, jež podpoří oživení ekonomiky zasažené pandemií a souvisejícími omezeními.

Nárůst inflace v eurozóně není v případě letošního března překvapivý a další zrychlení meziročního růstu spotřebitelských cen lze čekat i do dalších měsíců. Obdobný vývoj lze předpokládat i pro středoevropský region včetně české ekonomiky. Výraznější než očekávaný růst vykázala inflace v Polsku, kde byl předběžný údaj za březen zveřejněn již dnes dopoledne. Ani ve středoevropském regionu ale centrální bankéři nebudou spěchat se zpřísněním měnové politiky. Nejistoty a rizika, jež pro hospodářské oživení plynou z pandemie a ze souvisejících uzavírek v ekonomice, totiž nabádají opatrnosti, co se týče reakce centrálních bank na zřejmě jen přechodný nárůst inflace.

V samotné eurozóně by se měla inflace zklidnit nejpozději počátkem roku 2022 a měla by setrvat pod inflačním cílem, jenž ECB definuje v oblasti blízko pod úrovní dvou procent.

Vyšší inflace v březnu a stejně tak očekávání vyšší inflace do dalších měsíců nepovedou ke změně kurzu politiky ECB, kde je momentálně základní prioritou podpora oživení ekonomiky.

Scénáře růstu inflace v nejbližších měsících a souběžně zdrženlivé reakce centrálních bank lze čekat i pro středoevropský region včetně české ekonomiky a měnové politiky ČNB.

RADOMÍR JÁČ, hlavní ekonom Generali Investments

Foto: Pixabay

Zdroj: PR.Konektor