Pandemie změnila finanční chování Čechů. Do letošního roku vstupují s cílem omezit své výdaje a zvýšit své úspory. Volné finance chtějí vložit především na běžné a spořicí účty, ale i do podílových fondů.

Více než polovina Čechů vstupuje do letošního roku s obavami. Padesát tři procent respondentů ve výzkumu Equa bank z přelomu roku totiž uvedlo, že současná situace způsobená pandemií a jejím dopadem na ekonomiku, v nich vyvolává obavy, že v roce 2021 se finanční situace jejích rodiny zhorší. Ve zlepšení své finanční situace v letošním roce věří jen zlomek Čechů – šest procent. Ostatní doufají, že současná situace na ně nebude mít žádný dopad.

Obavy z toho, co přinese rok 2021, vedou logicky ke dvěma změnám v chování Čechu: omezují výdaje a více spoří.

Omezovat výdaje se nechystá jen dvacet procent Čechů a dalších čtrnáct procent své výdaje letos v porovnání s rokem 2020 neomezí z prostého důvodu – už to více nejde. Ostatní chtějí zejména redukovat výdaje na dovolenou (čtyřicet procent), omezit větší výdaje – např. na rekonstrukce, nákup elektroniky, nákup vozu – chce třicet sedm procent, na stravování v restauracích (třicet pět procent) nebo na zábavě – např. sportu, kultuře, či volnočasových aktivitách – bude šetřit dvacet osm procent.

Omezování výdajů je dáno i tím, že se lidé začínají obávat o práci. Vetší obavy ze ztráty zaměstnání má v porovnání se situací před rokem třicet čtyři procent Čechů. Rezervovaní jsme i ohledně očekávaného vývoje příjmů. Růst v porovnání s rokem 2020 čeká letos dvacet devět procent Čechů, pokles pak dvacet sedm procent, dokonce extrémní propad v porovnání s loňskem šest procent a stagnaci příjmu čeká třicet devět procent dotázaných.

Druhou stranou mince je větší příklon k úsporám. Více šetřit, protože nemají obavy ze zhoršení své finanční situace v roce 2021, se nechystá jen třináct procent Čechů. Dalších osmnáct procent neplánuje více šetřit, protože si to prostě nemohou už dovolit. Ti, kdo se chystají odkládat peníze, pak chtějí mít své úspory na běžném účtu (třicet dva procent), nebo na spořicích účtech a termínovaných vkladech dvacet jedna procent, uložit více peněz do investic – podílových fondů, akcií – chce pak jedenáct procent dotázaných. Překvapivé je zjištění, že v hotovosti chce mít část úspor osmnáct procent dotázaných.

„Růst zájmu o spořicí a investiční produkty vidíme i u našich klientů. Objem depozit se meziročně ke konci roku 2020 zvýšil o šestnáct procent. Objem investic, které klienti směřovali do podílových fondů, které nabízíme, pak vzrostl o 102 procent,“ řekl Ondřej Hák, ředitel retailového bankovnictví Equa bank.

Obavy se odráží i v důvodech, proč spořit: třicet tři procent chce posílit finanční rezervu pro případ neočekávaných výdajů (nutná oprava bytu, domu, vozu, hrazený lékařský zákrok). Pro dvacet devět procent Čechů je důvodem pro větší úspory snaha vytvořit si finanční rezervu pro případ, že by museli čelit dalším komplikacím spojeným se zhoršením ekonomiky. K dalším důvodům patří zajištění na stáří (dvacet šest procent), posílení finanční rezervy pro případ výpadku části příjmu domácnosti (dvacet tři procent) či zajištění vlastního bydlení (dvacet dva procent).

O nutnosti více spořit svědčí i to, že řada českých domácností nemá aktuálně skoro žádný „finanční polštář“. Vůbec žádnou finanční rezervu nemá dvacet jedna procent Čechů a dalších dvacet dva procent má rezervu jen do třicet tisíc korun. Od třicet do 100 tisíc korun má „bokem“ dvacet tři procent z nás. Od 100 tisíc korun do 500 tisíc korun má pak jako finanční rezervu dvacet čtyři procent Čechů.

Pozn.: Výzkum na reprezentativním vzorku populace (500 respondentů) se uskutečnil prostřednictvím Instant Research ve druhé polovině prosince 2020.

Foto: pixabay.com

Zdroj: insighters.cz