Pavel Basl: Online trh je budoucnost

 
Říká, že především mladá generace žije „rychlým způsobem“ a okamžité rozhodnutí večer v restauraci často zrealizuje bez hlubší analýzy v e-prostoru.
Rozhovor s PAVLEM BASLEM, generálním ředitelem ProCeram a.s.
Co vás přivedlo k podnikání? Jaká byly vaše začátky v podnikání?
Po revoluci jsme všichni přemýšleli, jak této situace využít. V té době jsem rekonstruoval byt, a přitom jsem zjistil, že nabídka v tomto oboru je žalostná. V prodejnách v zahraničí jsem při našich prvních cestách do Itálie viděl neuvěřitelně širokou nabídku obkladů a dlažeb. Aby Vám prodali ve stavebninách v České republice jinou obkladačku než bílou, tak byste museli uplatit vedoucího. V zahraničí nám nabídli nepřeberné množství zajímavých výrobků a při větším množství naopak nabízeli slevu. Rekonstrukci bytu jsem tedy spojil se zajímavým obchodem. Přivezl jsem vzorky s cenovou nabídkou řediteli stavebnin a on pro všechny prodejny objednal 160 kamiónů. Díky tomu jsme se u největšího evropského výrobce Iris (Itálie) stali distributorem číslo jedna ve východní Evropě. Za patnáct let jsme v ČR a SK vybudovali síť prodejen s obratem dvě miliardy korun a koupili jsme dva menší výrobce obkladů a dlažeb. V roce 2005 jsme celou tuto síť včetně výrobních závodů prodali francouzské skupině Saint-Gobain, která v té době byla největším distributorem stavebních hmot na světě s obratem čtyřicet dva miliard eur. V tomto čase mé působení v oboru končí a odešel jsem na sedm let do důchodu. Po odchodu firmy Saint-Gobain z ČR a SK a uzavření všech prodejen jsem se do oboru vrátil a začali jsme postupně budovat společnost ProCeram a.s..
Vaše firma je předním dodavatelem obkladů, dlažeb, sanitární techniky, kuchyní a interiérů v ČR a na Slovensku. Poskytujete komplexní služby s přidanou hodnotou ve formě služeb, které svým zákazníkům poskytujete. Jaké služby to konkrétně jsou?
Návrat na trh nebyl jednoduchý, protože v této době byla stavební krize nejsilnější. Prvotní analýzou konkurentů jsem zjistil, že se většina z nich orientuje na levné zboží a jejich služby pro technicky, logisticky nebo objemově náročné projekty neodpovídaly požadavkům investorů. Udělal jsem si několik zkušebních nákupů a jen jsem se v tom utvrdil. Z toho důvodu jsme začali budovat ProCeram a.s. na jiných principech a začali jsme na trhu nabízet nejen produkt, ale především službu. Kvalitní technicko-poradenský servis, komplexní architektonické návrhy staveb, cost management a logistický servis s dodávkami „just in time“.
Letošní rok byl obecně pro podnikatele velmi těžký. Jak letošní rok zatím hodnotíte vy?
Situace kolem Covid 19 je opravdu složitá. Nejen, že nelze vývoj pandemie předvídat, ale především nejdou předvídat opatření, která zavádí vláda a neustále je mění. Covid zasáhl některá odvětví takovým způsobem, že balancují na hraně „přežití“. Mohlo by se říci, že stavebnictví se krize moc nedotýká, ale není to pravdou. Na jedné straně je makroekonomická situace, která ovlivňuje především velké hráče – investory, kteří své projekty často financují s pomocí bankovního sektoru. Bankovní sektor z obavy nestabilní situace není ochoten mnoho nových projektů financovat. Někteří investoři zavedli úsporné programy, a díky tomu nerekonstruují nebo pozastavili již připravované projekty výrobních hal, administrativních budov nebo jiných vlastních rozvojových projektů. Mikroekonomika ovlivňuje mnoho soukromých investorů, kteří například s rekonstrukcí koupelny raději posečkají, než se situace na trhu stabilizuje. Nikdo dnes neví, zda přijde o práci nebo zda jeho příjmy z důvodu krize nepoklesnou.
Krize Covid ovlivnila mnoho oborů, kde jsme si to ani neuvědomovali, i v oboru stavebnictví je jeden prvek, který není na první pohled vidět. Ve stavebnictví je mnoho zahraničních dělníků, kteří se v tomto období vrátili domů a díky nedostatku montážních kapacit se stavby prodlužují, a tím pádem všem v daném oboru klesají měsíční tržby.
Jak se vaší firmy dotknula současná koronavirová krize?
Meziroční nárůst obratů za první čtvrtletí dosáhl dvacet pět procent a na rok 2020 jsme měli připraveno několik větších projektů, které nám „garantovaly“, že tento trend nárůstu v roce 2020 udržíme. Konec roku jsme však uzavřeli na stejném obratu jako v roce 2019. Toto číslo v dané situaci považujeme za úspěch a je samozřejmé, že rozpracované stavby se musí dokončit, takže dané „ztracené“ tržby proběhnou v prvním pololetí v roce 2021. V každém případě čekáme pro příští období pokles stavebního trhu, který se především dotkne menších ekonomicky slabších regionů a trhu s levnějším zbožím.
Obecně lze říci, že se v tomto roce mnoho věcí přesunulo do on-line prostoru. Jaká je to pro vás zkušenost?
Online trh je budoucnost. Především mladá generace žije „rychlým způsobem“ a okamžité rozhodnutí večer v restauraci často zrealizuje bez hlubší analýzy v e-prostoru. V našem oboru se tento způsob obchodu využívá jen na část zboží. Příkladem může být výměna kapající vodovodní baterie. Když však stavíte rodinný dům, hotel nebo developerský projekt, tak potřebujete projekt řešit komplexně. Nekupujete jen jednu položku s katalogovým číslem, jako je telefon, pračka nebo televize, ale řešíte mnoho položek, které na sebe navazují. Vzájemně se podmiňují a mnohdy mají i složité technické parametry, ve kterých se koncový klient neorientuje. Když i například chcete vybrat velký sprchový kout s kvalitní hlavovou sprchou, tak musíte v projektu změnit přívodní vodovodní potrubí s dostatečným průtokem a stejně tak musíte instalovat do sprchové vaničky jiný sifon, který tento průtok zvládne. Na konci s klientem řešíme zdroj teplé vody nebo tlak v potrubí, aby sprcha dobře fungovala. Toto na internetu člověk, který není z oboru, sám nezvládne. U velkých projektů je problematika mnohem složitější a mnohdy je náš obor spojen i s kvalitní montáží, kterou přes internet objednat nelze.

Změnila se v současné době skladba vašich zákazníků? Jaká skupina ji především tvoří?
Skupina profesionálních zákazníků – investorů, která ve většině případů hodně cestovala a uměla si svých peněz „užít“. Dnes jsou však v tomto směru velice omezeni a o to více se věnují svým projektům. Proto i v době Covidu probíhalo více jednání než dříve při přípravě jejich projektů. Bylo tedy velice složité organizovat diář, tak abychom jim v celé šíři vyšli vstříc. Mnoho projektů se s ohledem na obavy z ekonomiky ještě revidovalo a optimalizovalo. Většina našich zákazníků své projekty řeší s pomocí architektů, a i v době „nejtvrdšího omezení COVID“ probíhaly schůzky při přípravě těchto projektů.
Letos jste se stali druhou nejlepší firmou v Plzeňském kraji v soutěži OCENĚNÍ ČESKÝCH LÍDRŮ, která oceňuje nejlepší české podnikatele. Co toto ocenění pro vás znamená?
Určitě si ocenění velice vážíme, i když se nepovažujeme za firmu plzeňského kraje. Máme zde centrálu, kompletní backoffice firmy, ale naše prodejny jsou i v Karlových Varech, dvě v Praze, v Brně a v Bratislavě. Přestože jsme plzeňskou firmou, tak dnes v Praze realizujeme více než sedmdesát procent všech developerských projektů a po dvou letech působí v Bratislavě, máme nadpoloviční podíl na rezidenčním trhu.

Vyvážíte své produkty do zahraničí? Jak těžké to je v současné době?
Zahraniční trh je pro náš obor komplikovanější, protože jsou často dodávky požadovány včetně montáže. Většina zahraničních realizací je spojena s českým nebo slovenským investorem, tedy s partnery, se kterými jejich projekty realizujeme na územní ČR a SK, tak následně realizujeme i jejich projekty v zahraničí. Ve většině případů se jedná o soukromé rezidence nebo například hotely v Rakousku, Německu, ale i na Madeiře, Seychely, Mauriciu nebo dokonce i v Karibiku. Ročně zobchodujeme necelý milion metrů čtverečních, ale když se podíváte zpětně, tak jedna koupelna je cca dvacet pět metrů čtverečních. Seskládat tedy toto číslo není jednoduché.
Co si představíte pod slovem lídr? Jste lídr?
V každém oboru se na toto slovo musíte podívat jinak. V technologických firmách nebo ve vědeckých oborech je to vždy o výjimečných objevech. V obchodu je to o vytvoření unikátní distribuční sítě, ale vždy obchodujete s produktem, který vyvinul někdo jiný. Na jedné straně jsme se snažili vytvořit obchodní sít s jinou přidanou hodnotou než konkurence – tedy službou, ale na druhé straně jsme nechtěli být jen závislí na produktech, které vyvinul někdo jiný. Z tohoto důvodu jsme vybudovali vlastní výrobní závod TechnoArt, kde výrobky od jednotlivých evropských výrobců považujeme za polotovar a dále je zpracováváme. Dnes jsou například vyráběny slinuté dlažby (desky) ve formátu 160 x 320 cm v síle střepu 6, 12 až 20 mm. S tímto materiálem lze pracovat stejně jako s kamennou deskou a dokážeme z něj vyrobit kuchyňské, umyvadlové desky, barové pulty, schodišťové stupně, ale i květináče a popelníky pro exteriér nebo dokonce zajímavá umělecká díla. Zajímavým výrobkem jsou i designová umyvadla, která vypadají, jako kdyby byla vytesaná z jednoho kusu mramoru. Tyto prvky jsou často vstupní branou pro zajímavý projekt, protože obdobné výrobky (především naše patenty) nikdo na evropském trhu nenabízí (autorské mozaiky, velkoplošné dekory a další produkty).
Jak se podle vás změní chování vašich zákazníků, až pandemie pomine?
Tuto věc nedokáži odhadnout. Určitě dojde k určitému přerozdělení trhu, ekonomicky slabší investoři prodají své projekty kapitálově silným skupinám, které díky svým systémům budou vyžadovat profesionální přístup a kvalitní služby. Věřím, že tato změna nás opět na trhu upřednostní. Vnímáme například chování některých hotelů zahraničních řetězců, které připravují rekonstrukce hotelů tak, aby po návratu turistů měli nejlepší nabídku. Naopak malé hotely se potýkají s ekonomickou situací a plánované rekonstrukce odsunuly na neurčito. U ekonomicky silných investorů se díky omezení cestovní objevilo mnoho připravovaných rekonstrukcí jejich objektů pro rekreaci v ČR. Na druhou stranu se u poměrně široké škály zákazníků projevila obava z budoucnosti a rekonstrukci svých bytů a rodinných domků odsunuli na neurčito.
Využíváte ve výrobě také nové prostředky umělé inteligence?
Nové stroje, které kupujeme, pro výrobu mají dnes vždy označení 4.0 průmysl. Při posledním nákupu našeho nejmodernějšího stroje jsme ve Veroně v Itálii prezentovali naši výrobu jako 0.4 průmysl. Co tím chci říci? U nás ve výrobě využíváme nejmodernější stroje řízené počítači, ale každá zakázka je vlastně originál. Proto naši výrobu nazýváme „manufaktura“. Každý výrobek vzniká jako počítačový návrh, dále se musí naprogramovat stroje a na konci se vše uloží do archivu, protože se málokterá zakázka opakuje.
Co vám osobně přinesla současná koronavirová krize?
V první fázi jsme se naučili komunikovat pomocí videokonferencí Teams. Je to mnohem efektivnější způsob komunikace, který však postrádá emoce, které jsou s architekturou i obchodem spojené. Komunikace je však dynamická, velice konkrétní, doprovázená jasnými úkoly, zápisy a stanovenými termíny. Vždy jsem se díval s obdivem na německý průmysl, ale vyhovoval mi český přístup. V době, kdy ekonomika „letí nahoru“ si určitý český přístup můžete dovolit. Covid byl pro nás zdvižený prst, a přistupujeme k tomu s největší pokorou. Zavedli jsme nové systémy řízení a kontroly projektů s pomocí nejmodernější techniky. Ve výrobě jsme zavedli konfigurátory k výrobkům, které přesně definují spotřeby materiálů, časovou náročnost a plánování vytížení strojů.
Historie lidstva si prošla mnohými cykly, které byly mnohem složitější, než je dnešní situace. Po takovémto období vždy systémové firmy posílily, z dané věci se poučily a staly se úspěšnějšími. I my bychom chtěli toto období využít ke zvýšení podílu na trhu a profesionalizaci naší firmy.
Děkuji za rozhovor.