Autor: poslanci Pirátů a STAN

Stanovisko vlády: neutrální

Hodnocení EM: 30%

Když chcete být za slušného člověka, používáte kouzelná slůvka, jako děkuji, prosím nebo dobrý den. Když chcete vypadat jako slušná politická strana, používáte kouzelné slůvko transparentnost. Nic proti ní v rozumné míře a na správných místech. V podání Pirátů ale transparentnost všeho a všech spíše zakrývá fakt, že nemají jiný program, a proto vymýšlejí, kam všude by ještě namontovali kamery, odposlechy, dozorce a šmíráky. Zřejmě věří tomu, že to samo o sobě stačí k tomu, abychom se všichni měli lépe. Nyní se k nim přidává i hnutí STAN, jehož hlavním programem doposud byla natažená ruka samospráv.

Má být zákonem stanovena povinnost zveřejňovat zápis z jednání vlády i s uvedením, kdo jak hlasoval? Pirátskostarostovská koalice se domnívá, že ano. Vláda má naopak pochybnost, zda je úprava nezbytná, neboť současný stav, kdy jsou zápisy, resp. záznamy z jednání schůze vlády upraveny Jednacím řádem vlády, nečiní v praxi žádné problémy. Zakotvení úpravy pořizování zápisů z jednání schůze vlády do kompetenčního zákona nepovažuje vláda za systematické a zjevně se jí taková představa vůbec nelíbí, i když to nechce říci úplně natvrdo. Ještě by si někdo pomyslel, že nechce být transparentní.

Pirátskostarostenský návrh v odůvodnění říká, že státní orgány jsou podle čl. 17, odst. 5 Listiny základních práv a svobod povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti, podmínky a provedení stanoví zákon. Předkladatelé tomu rozumí tak, že úpravu zápisu o jednání vlády má stanovit zákon, který rovnou určí, že je tento zápis veřejný. Chtějí tím vyvolat dojem, že napravují protiústavní stav, kdy jsou zápisy interní záležitostí upravenou Jednacím řádem vlády, který, na rozdíl od jednacích řádů obou komor Parlamentu, zákonem není. Samozřejmě je to nesmysl.

Ústavní povinnost „přiměřeným způsobem poskytovat informace“ v žádném případě neznamená povinnost zveřejňovat zápis s průběhem diskuse a hlasováním ze zasedání, které ze zákona veřejné není. Vláda o své činnosti veřejnost samozřejmě informuje, a to prostřednictvím veřejně přístupných usnesení vlády. Veřejnosti jsou přístupné materiály legislativní povahy, tj. návrhy věcných záměrů zákonů, návrhy zákonů, vyhlášek a nařízení vlády, a to včetně vypořádání připomínek. Členové vlády rovněž informují veřejnost prostřednictvím médií, tiskových zpráv atd.

Proč tedy neudělat další krok se zveřejňováním zápisu a hlasování? Zastánci tohoto kroku mohou argumentovat zápisy z jednání obou komor Parlamentu a od roku 2014 i sněmovních výborů. Jednání parlamentních komor i jejich výborů je však až na výjimky veřejné, takže z logiky věci je veřejné i to, co tam kdo řekl, navrhl a jak hlasoval. Jednání vlády je neveřejné a na rozdíl od Parlamentu je vláda kolektivním orgánem, který rozhoduje ve sboru. Rozhodnutí takového orgánu působí vně jako rozhodnutí orgánu celého, a není tedy rozhodující, jak jeho jednotliví členové hlasovali.

Jmenovité hlasování provádí vláda v případě rozhodování o nakládání s konkrétním majetkem státu, veřejné zakázce, koncesní smlouvě, dotaci nebo výdaji organizační složky státu. Zápis včetně hlasování podle jmen je pak k dispozici například policejním orgánům, které ho mohou využít při vyšetřování případných neplech. Předkladatelé předstírají, že zavádějí jen to, co už platí pro rady krajů, obcí či Prahy, jejichž zasedání rovněž není veřejné. Pravidla pro zápis v příslušných předpisech skutečně najdeme, veřejné ale nejsou a povinnost hlasování podle jmen v nich také není.

Konec tajného hlasování a zavedení jmenovitého hlasování prosazovali Piráti v radě hl. m. Prahy. Jakmile však došlo na hlasování o geologickém průzkumu na metro D, ještě rádi hlasovali tajně. Nejspíš si totiž vzpomněli na pražské radní, které v roce 2012 policie obvinila za údajné zvýhodnění firmy Haguess, tehdejšího vlastníka práv k Opencard. Někdejší primátor Hudeček a další byli pravomocně osvobozeni až v roce 2020. Osm let šikany ze strany státního zastupitelství a soudce nezávislého i na tom, co zazní v soudní síni, za pochybnou metu deklarované transparentnosti zkrátka nestojí.

Vytýkat samotným Pirátům nedostatek transparentnosti by nebylo fér. Na svém webu zveřejňují všechny schůzky s lobbisty. V minulosti jsme se tak mohli dozvědět, že v době, kdy ministerstvo dopravy připravovalo soutěž na nového provozovatele mýta, scházel se jejich dopravní expert poslanec Polanský s šéfem dosavadního dodavatele, jehož materiály pak vydával za své a v souladu s nimi žádal zrušení soutěže, které by dosavadnímu dodavateli přineslo stovky milionů navíc. Kupodivu to Pirátům nepřišlo nijak zvláštní. Co z toho plyne? Transparentnost v pojetí Pirátů: Můžete dělat cokoli, hlavně že z toho máte zápis.

Když to shrneme, oč méně mají předkladatelé pro svůj záměr reálných argumentů, o to více si pomáhají argumenty falešnými nebo rovnou vylhanými. Zápisy z vlády by jistě mohly být zábavné čtení, jako důvod pro jejich zveřejňování je to přece jen trochu málo.

Foto: pixabay.com