Pandemie koronaviru má kvůli uzavírání obchodů, škol nebo podniků vliv i na spotřebu tepla. Průmysl, služby a školství totiž využijí významnou část energie, která se v Česku vyrobí.

Během pandemie se ale jejich spotřeba mohla snížit až o desetinu. Největším spotřebitelem jsou domácnosti, které využívají čtyřicet dva procent celkové energie na vytápění. Ve spotřebě dálkového tepla na domácnost se Česko v Evropě umisťuje na deváté příčce hned za zeměmi z oblasti Baltského moře a za Slovenskem. Vyplývá to z analýzy projektu Evropa v datech.

Během poslední topné sezóny klesla v Česku spotřeba dálkového tepla zejména v podnicích a veřejných budovách. Odběr z tepláren, které prostřednictvím sítě centrálního vytápění zásobují především domácnosti, se snížil nanejvýš o jednotky procent. U těch, které dodávají významný objem tepla pro průmysl, obchodní centra či školy, se ale spotřeba snížila až o desetinu loňského odběru. Při prvním vyhodnocování sezóny 2019/2020 to uvedlo Teplárenské sdružení ČR. Na spotřebě se tak projevilo uzavírání firem nebo vzdělávacích zařízení kvůli pandemii koronaviru.

Češi na špičce Evropy

Průmysl, obchod, služby, školství a zdravotnictví dohromady spotřebují více než polovinu celkového tepla, které kromě tepláren může pocházet i z vlastních menších zdrojů vytápění. Podíl průmyslu na spotřebě stoupá v létě, kdy není nutné vytápět domy, a podniky pak spotřebovávají přes čtyřicet pět procent tepla. V zimě naopak dominují domácnosti, které za rok celkově „pohltí“ tepla nejvíce. Například loni se na celkové spotřebě podílely ze čtyřiceti dvou procent. „Svou spotřebou dálkového tepla se české domácnosti řadí v evropském srovnání do první desítky, loni se umístily na deváté příčce. Více tepla v přepočtu na domácnost potřebují země okolo Baltského moře, o něco více než Češi vytápějí ještě Slováci. Těsně za Českem se na desátém místě nachází Rakousko,“ říká Adéla Denková z analytického projektu Evropa v datech.

Domácnosti vytápějí hlavně plynem a dálkovým teplem

Dálkové teplo z centralizovaných sítí využívá jako hlavní způsob vytápění více než třetina českých domácností (třicet sedm procent). Podobný podíl patří zemnímu plynu, pevnými palivy potom topí zhruba šestnáct procent domácností, jak vyplývá z údajů Českého statistického úřadu. Mezi českými kraji domácnosti spotřebují největší díl celkového tepla na Vysočině, kde na vytápění domovů padne podle Energetického regulačního úřadu šedesát pět procent energie potřebné k vytápění.

Průmysl se na spotřebě největším dílem podílí ve Středočeském kraji (padesát osm procent), což vzhledem k vysokému počtu podniků není překvapivé. S padesát jedna procenty ho poměrně těsně následuje Zlínský kraj. „Teplárna Zlín díky svému umístění v bývalém průmyslovém areálu firmy Baťa dodává teplo řadě místních průmyslových podniků. Nejvýznamnějším odběratelem je výrobce speciálních pneumatik, švédská společnost Trelleborg,“ vysvětluje Viktor Kalina, předseda společnosti Teplárna Zlín s.r.o.

Teplo s menším dopadem na životní prostředí

Palivový mix tepláren se napříč Evropskou unií liší. Pevnými fosilními palivy, jako je uhlí, nejvíce vytápějí v Polsku, Česku a Německu. Zemní plyn má podle Eurostatu největší zastoupení v palivovém mixu tepláren v Portugalsku, Belgii a Chorvatsku. Obnovitelné zdroje, tedy zejména biomasa, pak vedou ve Švédsku, Litvě a Dánsku. Zajímavý je mimounijní Island, kde se obnovitelné zdroje díky geotermální energii podílejí na výrobě tepla z devadesáti sedmi procentech.

Modernizace tepláren a přechod na čistější paliva může přispět ke snižování emisí. Jednou z cest je kombinovaná výroba elektřiny a tepla, při které přijde k užitku více energie. Česko patří v EU do první desítky zemí, kde se takzvanou kogenerací vyrobí největší objemy tepla. Na výrobě elektřiny se u nás tento způsob podílí více než jedenácti procenty, což lehce přesahuje unijní průměr. V období 2016–2018 navíc v Česku podle Eurostatu poklesl podíl pevných fosilních paliv v mixu těchto zařízení o více než 7 procentních bodů a stejnou měrou se zvýšilo zastoupení obnovitelných zdrojů.

Pomáhá i snižování spotřeby

V Česku se na výrobě tepla nejvíce podílejí fosilní paliva. „Výroba tepla je v České republice stále silně závislá na spalování uhlí. V roce 2019 se na celkové výrobě tepla hnědé a černé uhlí podílelo z šedesáti šesti procentech, obnovitelné zdroje přispívaly šestnácti procenty. Klimatické cíle, zvyšující se náklady na emisní povolenky a stále přísnější limity na znečišťování ovzduší budou tlačit tuzemské teplárenské společnosti k přechodu od uhlí nejčastěji k plynu, biomase či později k odpadům. Pomoci by jim k tomu měly desítky miliard korun z evropského Modernizačního fondu,“ dodává analytik České spořitelny Radek Novák.

Životnímu prostředí ale prospívá také snižování spotřeby. Vytápění a chlazení budov totiž v Evropě každoročně spotřebuje největší díl energie. „Od roku 1990 v Česku klesla roční spotřeba tepla pouze pro vytápění bytu nejen následkem oteplování, ale i díky zateplování domů, lepší regulaci topení a změnou našeho chování ze čtyřiceti pěti na patnáct gigajoulů, tedy na třetinu,“ uvádí výkonný ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.

Foto: pixabay.com

Zdroj: Dark Side a.s.