e-news.cz - kurzy
Reklama

Exekutorská komora: omezení exekucí dlužníkům nepomůže, věřitele poškodí

23.11.2020, Autor: Dušan Šrámek

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Exekutorská komora: omezení exekucí dlužníkům nepomůže, věřitele poškodí

Jedním z mimořádných opatření v rámci zákona Covid 2 je i lhůta pro dočasný zákaz provádění výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí a prodejem nemovitosti ve které má povinný místo trvalého pobytu do 31. 1. 2021.
Opatření má pomoci dlužníkům, kteří se dostali do problémů kvůli koronavirové krizi. Ve skutečnosti ale moratorium prodlouží pouze dobu splácení, během které stále poběží úroky.
Původní vládní návrh počítal s moratoriem do konce února, ale parlament nakonec lhůtu o měsíc zkrátil. Zásadní výhradou, kterou vůči původnímu návrhu měla Exekutorská komora bylo, že návrh navazoval na lex covid 1, přijatý na jaře, a neměl by proto vybočovat z jeho mantinelů. Opatření zavedená Lex Covid 1 v oblasti exekucí byla omezena jen na dva měsíce (od 24. 4. 2020 do 30. 6. 2020) z toho důvodu, že byla zcela plošná a přímo spjata s mimořádnou epidemiologickou situací. „Zákon č. 191/2021 byl přijat ve stavu legislativní nouze, nedostatečnou analýzu, zkrácené projednání a zhodnocení dopadů extrémní razance na věřitele vyrovnala krátkodobost opatření a kvalifikovaná většina potřebná k přijetí návrhu,“ píše se v stanovisku Exekutorské komory. Zákazy se navíc netýkají jen samotného prodeje movitých věcí, ale i ryze zajišťovacích úkonů, což je výrazný zásah do práv věřitelů, kteří sami jsou často dotčeni nouzovými stavem a mimořádnými opatřeními. Dlužníkům, kterým hrozila mobiliární exekuce, tak dali poslanci prostor, aby případný majetek před věřiteli ukryli. Hrozba zabavení movitého majetku navíc sama přispěla k tomu, že dlužník zaplatil při návštěvě vykonavatele alespoň nějaké peníze.
Jednostranné zvýhodnění dlužníka před věřitelem
Lex covid navíc jednostranně zvýhodňuje zájmy dlužníka před zájmy věřitele, přestože v soukromoprávních vztazích platí rovnost před zákonem. Na rozdíl od programu antivirus Lex covid nepočítá s žádnou náhradou věřitelům, neboť mělo jít o opatření krátkodobé a dočasné. Řada věřitelů jsou OSVČ, kteří jsou krizovými opatřeními vlády postiženi více než zaměstnanci. Proto spoléhají na to, že po letech soudních sporů s dlužníkem bude jejich pohledávka vymožena a věřitel dostane peníze. Pokud ale sečteme původní Lex Covid (zákaz dražeb na devět týdnů a nový Lex Covid, zákaz dražeb na dalších třináct týdnů), pak je to dvacet dva týdnů, což je půlroční distanc pro věřitele.
Komora upozorňuje i na diskriminaci při exekučním vymáhání, protože v insolvencích či oddlužení žádná omezení ohledně prodeje movitých či nemovitých věcí neexistují.
Další problém spatřuje v tom, že plošný zákaz provádění mobiliárních exekucí chrání i dlužníky, kteří ochranu nepotřebují, neboť ekonomicky nejsou krizovými opatřeními postiženi, ať již jsou to státní zaměstnanci, zaměstnanci placení ze sto procent z programu Antivirus s uzavřenými provozy, podnikatelé v oborech, které nebyly omezeny, důchodci či osoby na sociálních dávkách, které dlouhodobě nepracují. „Ekonomická situace většiny osob v exekuci třebaže i dotčených opatřeními vlády by nikdy neodůvodnila povolení odkladu soudem, neboť podmínky stanovené zákonem u nich splněny nejsou. Drtivá většina dlužníků zaměstnanců bude pobírat sto procent mzdy z programu antivirus. Tam, kde skutečně důvody odkladu dány jsou, může dlužník sám podat návrh na odklad exekuce.“
Při zhruba 720 tisících osob exekuci exekutoři tento rok zaznamenali jen zhruba 300-400 návrhů na odklad exekuce měsíčně, což nevybočuje z běžného průměru v době před Covidem a zahrnuje i případy onkologických onemocnění či úrazů. Díky programu Antivirus je skutečný počet návrhů na odklad v souvislosti s epidemií v jednotkách případů a týká se zejména pendlerů v karanténě nebo nemocných koronavirem, kteří českou podporu nečerpají. Pro ně ale postačí možnost sám si podat návrh na odklad exekuce. Sousední Slovensko například umožnilo odklad exekuce v případě, že sám dlužník v návrhu doloží postižení snížením příjmů v souvislosti a opatřeními a koronavirovou krizí. Dopad na věřitele se v takovém případě nezkoumá.
Dalším argumentem proti přijatému moratoriu je i to, že mobiliární exekuce jsou v pořadí exekucí až na posledním místě, a přistupuje se k nim až ve chvíli, kdy ostatní možnosti vymožení dluhu selžou. To znamená, že takové dluhy musely vzniknout ještě před příchodem nouzových opatření.
Zákon rovněž nerozlišuje typ mobiliární exekuce, respektive opatření jsou nesmyslně plošná – bez rozdílu na to, zda je povinný fyzickou osobou zaměstnancem, OSVČ či právnickou osobou.
Důvody uváděné v důvodové zprávě k návrhu zákona navíc neodpovídají skutečnosti – reálné příjmy obyvatelstva vzrostly oproti předchozímu čtvrtletí o 0,3 procenta, domácnosti dokonce vytvořily meziročně o 5,3 procenta.
Úroky nadále porostou
Návrh odmítá i Česká asociace věřitelů, podle níž plošné moratorium exekucí prodejem movitých věcí a nemovitostí lze vnímat jako zcela zásadní poškození práv věřitelů, neboť povede k výraznému snížení vymahatelnosti práva. „Pro mnohé malé věřitele, jako jsou drobní podnikatelé a živnostníci, občané, kterým například zaměstnavatel dluží výplatu, nebo bytová družstva a SVJ, která vymáhají dluhy po neplatičích poplatků za služby spojené s bydlením, může jít o existenční otázku. Stát by je měl v této složité době naopak podpořit a ne jim ještě tímto způsobem komplikovat situaci. Považuji za zcela neuvážené, že z návrhu minimálně tito věřitelé nebyli vyjmuti,“ konstatuje prezident ČAV Pavel Staněk. Z praxe je podle něj navíc vidět, že zájem dlužníků o odklad splátek, ať již u poskytovatelů půjček, či exekutorů, není velký. Namísto plošného opatření měl stát případné úlevy nechat plně na individuálních dohodách mezi věřiteli a dlužníky.
Jak uvádí místopředseda ČAK Robert Němec, obecně lze říci, že Lex Covid II. bez jakéhokoliv vyhodnocení přínosů Lex Covid I. v oblasti exekuce a výkonu rozhodnutí nelogicky a plošně prodlužuje lhůty pro „moratorium“ na některé ze způsobů vedení exekuce, jehož samotné podmínky stanovil již Lex Covid I. „Lex Covid II., pro oblast exekucí a výkonu rozhodnutí vůbec nezohledňuje aktuálně přijatá krizová ani jiná opatření a z nich plynoucí důsledky, konkrétně tedy Lex Covid II. plošně a neadresně vůči všem povinným zakazuje některé výkony exekuční činnosti, aniž by zohlednil ekonomické zájmy oprávněných.“
Zákon ale podle Němce paradoxně nechrání ani zájem dlužníků na řešení jejich dluhů, např. formou prodeje nemovité věci co nejdříve tak, aby nenarůstalo příslušenství pohledávek. Pod dobu trvání exekuce totiž stále běží úroky z dosud nesplacené částky. Ve stanovení lhůt, po které se omezuje či dokonce zakazuje výkon exekuce ve formě některých způsobů vedení exekuce, pak nelze nalézt jakoukoliv hlubší logiku. Datum omezení tohoto zásahu stanovené na 31. 1. 2021 vůbec nekoresponduje s předpokládanou dobou trvání nouzového stavu či délkou platnosti přijatých opatření. „Spíše celkově vyvolávají dojem, že snahou je umožnit dlužníkům bohaté Vánoce a leden 2021, než aby měly tyto lhůty skutečnou snahu ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2, jak se snaží působit,“ míní Němec.
Statistky excesům neodpovídají
Mobiliární exekuce se staly v minulých dnech i předmětem sporu mezi Exekutorskou komorou a organizací Člověk v tísni. Ta obvinila exekutory z toho, že kvůli očekávanému moratoriu zvyšují při návštěvách bydliště dlužníka nepřiměřený tlak na dlužníky, by uhradili dlužnou částku, a vyzvala v otevřeném dopise vedení Komory, aby apelovalo na své členy, ať se daného jednání zdrží. „V první řadě se ohrazujeme proti tvrzení, ženesouhlasíme s moratoriem na mobiliární exekuce. Komora pouze chtěla jeho omezení na období, které jí připadá dostačující a vyvážené z hlediska práv dlužníků i věřitelů.“ konstatuje viceprezident EK ČR Jan Mlynarčík.
Co se týče stížností povinných na „nepřiměřený tlak“, dostává Exekutorská komora ČR v rámci své dohledové činnosti také mnohé podněty, z nichž přibližně patnáct až dvacet procent se týká právě mobiliárních exekucí. Je to přirozené, protože právě tato exekuce je ze své podstaty nepříjemná a téměř vždy je subjektivně vnímána jako nepřiměřená. V rámci laických, občanských poraden tedy může vznikat jednostranný dojem problematických mobiliárních exekucí. Konkrétní případy lze však hodnotit z hlediska zákonnosti pouze na podkladu daného spisového materiálu a audiovizuálních záznamů, které vykonavatelé během mobiliárních exekucí provádějí. Z dohledové činnosti Komory (ale i ministerstva a soudů) však plyne, že drtivá většina mobiliárních exekucí probíhá v souladu se zákonem a etickým kodexem. Současně ale nelze zastírat, že se v rámci dohledové činnosti setká kontrolní komise i s excesivním jednáním vykonavatelů, které je řešeno disciplinární cestou. „Nicméně tvrzení o „enormním tlaku před moratoriem“ Exekutorská komora ČR potvrdit rozhodně nemůže s ohledem na skutečnost, že množství podnětů jsou v tomto ohledu ve standardních počtech,“ tvrdí Mlynarčík.
Navíc argumenty o tom, že jde „nesmyslně a nepřiměřeně vysoké částky“ dodává Exekutorská komora ČR, jsou výsledkem neznalosti právních předpisů. Povinností vykonavatele je před započetím soupisu vyzvat povinného k úhradě celé vymáhané částky. Výše této částky je přitom určena exekučním titulem, typicky rozhodnutím soudu. Mlynarčík rovněž připomíná, že s ohledem na aktuální pandemickou situaci rozhodlo prezidium Exekutorské komory ČR již v říjnu letošního roku oslovit své členy s celou řadou doporučení. „Je mezi nimi i apel, aby s výjimkou případů zvláštního zřetele hodných nebyly prováděny soupisy a zajištění nebo převzetí movitých věcí, a to včetně vyklízení. Doporučení EK ČR jsou dokonce nad rámec úpravy, kterou schválili zákonodárci.“
Mobiliární exekuce již nyní podléhají poměrně striktním pravidlům a jsou povinně kamerově zaznamenávány, aby se předešlo potenciálním sporům. Právě díky těmto záznamům mohly dohledové orgány spolehlivě uzavřít, že stížnosti na práci vykonavatelů v terénu probíhají v naprosté většině případů zcela pořádku, což vyplývá i z uvedených statistik. Z nich vyplývá, že tvoří pouhých deset procent z celkového počtu stížností „V případě zjištěného pochybení lze pak zodpovědně konstatovat, že se jedná o individuální excesy několika málo jednotlivců, které dohledové orgány důsledně řeší. Problémy exekucí, včetně těch mobiliárních, nelze vyřešit jejich neuváženým rušením, ale koncepčním přístupem sledujícím obě strany mince,“ vysvětluje Mlynarčík. „Pojem „podnět“ používáme obecněji, přičemž pod něj podřazujeme všechno, co přijde v rámci dohledové činnosti na Komoru, tj. nejčastěji se jedná o žádosti o podání informace nebo žádosti o vyjádření k postupu exekutora, sdělení a rovněž i stížnosti.“
V praxi to většinou nelze rozdělit, protože někdy je to všechno v jednom podnětu. Pokud jde o tyto podněty týkající se mobiliárních exekucí, pak čísla jsou následující:
cca do deset procent mobiliární exekuce – průběh, byt povinného, soupis věcí třetí osoby
cca do deset procent mobiliární exekuce  – chování vykonavatele a telefonních „operátorů“ z exekutorských úřadů
Podle statistik EK obecně na mobiliárky směřuje patnáct až dvacet procent těchto podnětů. Důvodnost, resp. oprávněnost těchto podnětů je cca pět procent, tj. pět ze sta, tedy jedna z dvaceti. Jde však o důvodnost bez rozlišení konkrétní závažnosti. Kárná žaloba kvůli mobiliární exekuci nebyla podána již několik let ani jedním z dohledových orgánů (Ministerstvo spravedlnosti, EK, předseda okresního soudu, předseda exekučního soudu).


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Apogeo
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
Reklama

Havárie na vodovodní síti loni PVK řešily rychleji

26.02.2024, Autor: red

Pražským vodovodům a kanalizacím se daří rychleji odstraňovat havárie na vodovodní síti. Průměrná doba přerušení dodávky pitné vody na jednu závadu v loňském roce poklesla na 8 hodin a 29 minut. V roce 2022 to bylo 10 hodin a 27 minut, což je meziroční pokles o téměř dvacet procent.

Dálkový odečet spotřeby vody využívá stále více zákazníků PVK

21.02.2024, Autor: red

Stále více odběratelů využívá dálkové odečty spotřeby vody, jednoduchou a bezpečnou formu kontroly nad svým vodoměrem. Na konci loňského roku Pražské vodovody a kanalizace měly tímto způsobem osazeno 17 138 vodoměrů, což je meziročně nárůst o 15 procent. Přitom v roce 2012 jich bylo pouhých 157 kusů.

Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
Apogeo
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Reklama

Tři čtvrtiny zaměstnanců zvažují změnu oboru nebo rekvalifikaci

13.02.2024, Autor: Laura Feketeová

Český trh práce prochází transformací s rostoucím důrazem na digitální dovednosti a umělou inteligenci. Výsledky průzkumu personální agentury Randstad ukazují, že téměř tři čtvrtiny zaměstnanců možnost rekvalifikace či úplnou změnu oboru připouštějí.

Pražská stoková síť je pod kontrolou odborníků z PVK 

12.02.2024, Autor: red

144 kilometrů prohlédnuté stokové sítě, 1 837 zrevidovaných vstupních šachet a objektů, 28 nalezených havárií a 67 vypracovaných návrhů na odstranění závad zařazených do plánu oprav a investic.To je výsledek činnosti pracovníků útvaru průzkumu stokové sítě Pražských vodovodů a kanalizací za loňský rok.

Apogeo
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
Reklama

Odtah vozidla při havárii na vodovodní či kanalizační síti hradí PVK 

08.02.2024, Autor: Z blogosféry

Pražské vodovody a kanalizace musí havárii na vodovodní či kanalizační síti neprodleně odstranit. V této souvislosti mají podle zákona o vodovodech a kanalizacích možnost rozhodnout o odtahu vozidla, které brání opravě. Vůz vždy zamíří na odstavné parkoviště, kde je bezplatně vydán majiteli. Úhradu za odtah hradí Pražské vodovody a kanalizace.

Ekonomika se zvedá jen velmi pomalu

30.01.2024, Autor: Z blogosféry

Český hrubý domácí produkt v posledním čtvrtletí roku 2023 podle předběžného odhadu mezičtvrtletně narostl o 0,2 %, což odpovídá meziročnímu poklesu o 0,2 %. Výsledek je v souladu s očekáváními trhu, oproti prognóze České národní banky se ekonomice dařilo o něco lépe. Za celý rok 2023 tak české hospodářství vykázalo pokles o 0,4 %.

Apogeo
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
Reklama